*1941 – †2016
Jiří Tomsa se narodil do kovářské rodiny. Dětství prožil v Praze a v Prackovicích na Mělnicku. Do Poděbrad se přistěhoval s rodiči až jako patnáctiletý, když otec přijal po dokončení studií místo učitele na zdejší Střední zemědělské škole. Maminka zde pracovala jako vychovatelka. V letech 1955-59 studoval v Praze Střední průmyslovou školu strojnickou, obor chemické, sklářské, keramické a potravinářské stroje. Po studiu a povinné vojenské službě pracoval ve Strojírnách potravinářského průmyslu v Kolíně jako technik a poté, opět jako technik, ve Sklárnách Bohemia v Poděbradech. V roce 1982 získal autorské osvědčené na vynález, který se týká zařízení k úpravě kouřových plynů z tavících sklářských agregátů odstraňováním pevných a plynových částic, zejména kysličníků olova. Na tomto vynálezu se podíleli další tři spolupracovníci – spolu s nimi se zasloužil o lepší ovzduší nejen v Poděbradech, ale i v dalších sklárnách. V roce 1987 absolvoval pomaturitní specializační studium Ochrany a tvorby životního prostředí, téma „Mikroklima sklářských hutních hal včetně návrhu na technická opatření k jeho regulaci k zajištění pracovního prostředí.“ Jeho největší zálibou byla sportovní střelba. V Poděbradech vznikl první střelecký klub již v roce 1956, ale město nemělo vlastní sportovní střelnici a proto střelci dojížděli do Libice nad Cidlinou. V roce 1974 město rozhodlo malorážkovou střelnici v Poděbradech postavit. Střelci začali v akci Z se stavbou střelnice. Bylo počítáno s dvaceti stanovišti pro puškovou střelbu na 50 metrů, s deseti stanovišti na 25 metrů pro pistolové disciplíny a s dvěma automatickými stavy na rychlopalbu. Město přispělo finančně, pomohlo s dopravou, odpad z rekonstrukcí putoval na zavážení bažinatého terénu a budování ochranných valů. Výstavbu střelnice organizoval a trávil touto činností veškerý čas. Využíval nových metod, prostor střeliště byl prosvětlen okny ze skleněných tvárnic. V roce 1975 konečně padl na nové střelnici první výstřel. Jiří Tomsa dosahoval při střelbě samé výborných výsledků, ale především se věnoval výchově mladých střelců. Nejen pod jeho vedením vyrostla řada přeborníků okresu i mistrů kraje. Aktivně se podílel na organizování střeleckých kroužků, branných táborů Svazarmu, letních střeleckých táborů mládeže a dalších akcí. Prvním větším úspěchem SSK Poděbrady byla účast H. Benešové a J. Doležala na Národním finále v Chlumu u Třeboně v roce 1974, kde si oba vybojovali prvenství. Další střelci byli brzy nominování do družstva A Národní střelecké ligy ČSSR, pro rok 1979 jmenovitě J. Žatečka, A. Tomsová, J. Volejník, J. Doležal, J. Tomsa senior a J. Tomsa junior. Z toho plyne, že členy střeleckého klubu byla samozřejmě celá jeho rodina – žena Jolana i jejich tři děti Anna, Jiří a Petra. Největších úspěchů dosáhla dcera Anna, která se stala členkou reprezentace. Spolu s Ivanou Putnovou se stala držitelkou československého rekordu ve střelbě z malorážky v disciplíně 15+60 s nástřelem 599 bodů z 600 možných. Jiří Tomsa se střelectví věnoval nejen jako trenér, ale později hlavně jako rozhodčí první výkonnostní třídy v puškových i pistolových disciplínách, byl zkušebním komisařem pro disciplíny puškové a pistolové. Hodiny, které střelectví a výchově mládeže věnoval, se nedají vyčíslit, ale dělal tuto práci s láskou a radostí. (JT, PP)