*1959
Jako většina Poděbraďáků se narodil v porodnici v Městci Králové. Maminka Alena, rozená Svobodová byla také rodilou Poděbraďačkou. Velký pozitivní vliv na Karlovu výchovu měl její otec, Karlův dědeček František Svoboda, který byl za 1. republiky ředitelem okresní zdravotní pojišťovny. Jenže po Vítězném únoru pak mohl pracovat už jen jako nádeník, noční hlídač, občas účetní a hlavně v Poděbradech byl známý jako obětavý správce tenisových kurtů. Babička Marie celý život zůstala v domácnosti zejména kvůli zdravotním problémům. Matka Alena pracovala jako bankovní úřednice a s otcem Karlem (v rodinném pořadí II.) se seznámila za jeho studií na ČVUT na fakultě elektrotechnické, jejíž studentské koleje stály proti tenisovým dvorcům. Otcovi rodiče Karel a Františka byli drobní zemědělci a posléze družstevníci z Bolíkovic u Moravských Budějovic. Otec prakticky celý život pracoval v Tesle, nejdříve v Praze Hloubětíně, potom na generálním ředitelství v Praze a v Pardubicích. Podílel se zejména na vývoji, vývozu a instalaci televizních a rozhlasových vysílacích jednotek a byl do jisté míry i spoluautorem prvního českého barevného televizního vysílání. Syn Karel byl nejstarším, ale bohužel dnes už i posledním žijícím ze tří sourozenců. (Roman 1961–2022 a Pavel 1964–2009). Karel v Poděbradech v roce 1974 absolvoval základní školu. Patřil k silným populačním ročníkům, proto už od první třídy chodil do školy na směny, dva roky dokonce dojížděl do Velkého Zboží. A když se stal jiskrou, tak jeho třídu osobně ostužkoval v Domě pionýrů na Pražském hradě sám prezident Antonín Novotný. Ve druhé třídě společně se spolužáky vytvářel kompars filmu Svatba jako řemen a po davové scéně dětí v lese jim Pavel Landovský vlastnoručně krájel za odměnu dort. Do dnešní doby s láskou vzpomíná na přísné, ale laskavé a vzdělané učitele, jako byla třídní Marie Tomášová, ale stejně tak i další učitelé Pravec, Didušková, Janoušek, Hála, Michl, Růžičková, Plačková, Richter, Obr, Baštová. Jak uvolněná doba krátce umožňovala, ukončil členství v Pionýru a stal se vodním skautem a když už zase začalo politicky přituhovat, přešel do legendárního poděbradského turistického oddílu Robinsoni s další skvělou vedoucí Zdeňkou Formánkovou. V roce 1978 absolvoval poděbradské gymnázium. Také tam zažil spoustu vynikajících kantorů, kteří ještě působili na proslulé Koleji krále Jiřího jako profesoři Klouček a Francl a další profesoři zejména Jitka Zörnigová, důvěrně přezdívaná „mamina“, profesor Tesař alias Fógl, Áda Mikyška, Jana Pourová, profesor Čihula a mnoho dalších. Následující Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, fakultu chemického inženýrství absolvoval v roce 1983, následující rok pak plnil vojenskou povinnou službu v Bělé pod Bezdězem. Po vojně nastoupil do JZD Poděbradská blata Choťánky jako vedoucí agrochemické laboratoře. Od samého počátku ho zajímala problematika životního prostředí ve vztahu k zemědělské výrobě. Optimalizace hnojení, krmných dávek, rezidua pesticidů a těžkých kovů v potravinách. A zároveň také začala perestrojka a tématům životního prostředí se začala postupně věnovat zvýšená pozornost, kterou už ani komunistické vedení státu nemohlo ignorovat. Sametová revoluce znamenala velký životní předěl pro všechny, kteří se nechtěli smířit se zabedněnou komunistickou vládou. Karel se okamžitě zapojil do budování standardní demokratické společnosti. Zejména kvůli životnímu prostředí se začal angažovat v politice, nejdříve v Zemědělské straně Františka Trnky, kterého znal z předchozí stáže ve Slušovicích. Potom, když zjistil značnou programovou omezenost strany, se stal členem sociální demokracie a přes pozici zemědělského experta postoupil až do jejího nejužšího vedení. V roce 1995 byl statutárním místopředsedou tehdejšího předsedy Miloše Zemana. Po volbách v roce 1996 se stal poslancem a předsedou Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny ČR a o rok později i viceprezidentem Agrární komory ČR. V tom roce také začal jeho osobní spor s Milošem Zemanem, protože každý měl jiný názor na směřování sociální demokracie, ze které Miloš Zeman postupně tvořil catch all party, tedy stranu pro všechny bez ideologického ukotvení. Po tak zvané Bamberské aféře, když nepotvrdil verzi Miloše Zemana o jednání s podivnými česko-švýcarskými podnikateli, situaci využil Miloš Zeman, aby se zbavil nepohodlného místopředsedy strany. Odstranil ho z kandidátky do dalších parlamentních voleb. Přesto i nadále se Karel Machovec v politice angažoval, zejména v oblasti zemědělství a ekonomiky, byť jen v poradenských pozicích, zejména pak na ministerstvu zemědělství. Stal se místopředsedou Pozemkového fondu ČR a v roce 2004 neúspěšně kandidoval na pozici středočeského hejtmana, krajským zastupitelem pak byl v letech 2000 až 2008. V roce 2005 založil poradenskou firmu a přešel do soukromého sektoru, ale stále si uchovával kontakt s politikou zejména v oblasti zemědělství a ekonomiky. Po volbách v roce 2013 se stal členem poradenského sboru premiéra Bohuslava Sobotky a poradcem ministra průmyslu a obchodu se zaměřením na ekonomiku, zemědělství a církevní restituce. Po volbách v roce 2017 se stal vedoucím odborné skupiny pro kontrolu průběhu církevních restitucí při Státním pozemkovém úřadu a krátce působil v poradenském sboru ministra zahraničí Tomáše Petříčka a ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové. Po dalších parlamentních volbách v roce 2021, kdy se sociální demokracie ocitla poprvé mimo český parlament, na prahu důchodového věku se vrátil do rodných Poděbrad a začal působit jako investiční technik na Městském úřadě v Nymburce. Nicméně z politiky neodešel. V lednu 2022 byl znovu zvolen místopředsedou sociální demokracie a pevně věří, že svou politickou kariéru uzavře jako místopředseda parlamentní strany. V osobním životě prošel dvěma manželstvími. V roce 1980 se poprvé oženil s Jaromírou Říhovou a v srpnu se jim narodila dcera Kateřina, posléze v roce 1985 syn Karel (IV.) a o rok později Martin. Ze současného manželství s Janou „zo Slovenska“ má ještě syna Filipa (* 2011). (LL)