*1963
Sice se jako většina jeho vrstevníků narodil v porodnici v Městci Králové, ale protože Velké Zboží bylo připojeno k Poděbradům až půl roku po jeho narození 1. ledna 1964, tak je možná posledním rodákem kdysi samostatné obce Velké Zboží. Oba jeho rodiče, a zejména pak maminka Vlasta, ho odmala podporovali v úsilí věnovat se pedagogické práci a na jeho pozdější výsledky byli jaksepatří pyšní. A stejně tak zase Vlastimil je neméně hrdý na dceru Evu, syna Vítka a tři svá vnoučata. Vlastimil Špinka měl ještě bratra Pavla, o kterého se jako jeho poručník, stejně jako o stárnoucí rodiče, staral až do posledních dnů. Určitě to nebylo jednoduché, ale měli nádherný vztah naplněný láskou a opravdovým porozuměním. Mezi celoživotní záliby uznávaného učitele a dlouholetého ředitele poděbradské základní školy patří okrasná zahrádka u domu a pravidelné procházky po cyklostezce kolem Labe, kde se pohybuje prakticky každý den. Oboje má jako vítaný relax, který mu pomáhá odpočinout si od psychicky náročné práce. A občas, jak rozkvetlou zahrádkou, tak i zážitky z procházek, rád se pochlubí na sociálních sítích. Ale než se stal respektovaným (nikoliv obávaným) ředitelem, k tomu vedla dlouhá cesta. První třídu a tím pádem i celý první stupeň absolvoval (stejně jako mateřskou školu) na malotřídce v Křečkově, protože v poděbradských školách nebylo místo, a to nejen pro děti z okrajových obcí. Křečkovská škola nabízela téměř rodinné prostředí s výbornými vztahy a byl to právě pan řídící učitel František Kubíček, který malého kluka okouzlil natolik, že už možná právě tam ho poprvé napadlo, že by chtěl být učitelem. Pak přišel druhý stupeň, tentokrát už na poděbradské škole, gymnázium a maturita v roce 1981. Královéhradeckou pedagogickou fakultu studoval dálkově, protože hned po maturitě začal už v 18 letech učit na malotřídce v Oskořínku-Hrubém Jeseníku. Přímo tak vstoupil do budoucí celoživotní praxe a dodnes ze svého prvního působení udržuje řadu přátelských kontaktů. Po roce 1989 pracoval dva roky jako zástupce ředitele na ZŠ Křinec. Získané pedagogické vzdělání, které si souběžně testoval přímo v praxi, později doplnil na Univerzitě Karlově v Praze o odborné studium vhodné pro práci ředitele. Tam nastoupil do praktického procesu jako externista na katedře školského managementu UK. Působil jako ročníkový vedoucí, hodnotitel i vedoucí bakalářských i závěrečných prací. Pohledem zpět oceňuje, že se tak velmi dobře připravil na velkou profesní výzvu v roce 1992. Tou byl nástup do funkce ředitele poděbradské školy Na Valech, dnes školy Václava Havla. Od začátku měl štěstí na skvělý tým pracovníků školy i na vstřícný přístup zřizovatele. Ostatně na prvním místě vždycky viděl spokojeného zaměstnance i žáka. Vlastimil Špinka dostal na déle než třicet let výjimečnou šanci formovat profil školy, kterou poděbradští rodiče i děti zpravidla mají jako číslo jedna při volbě vzdělávacího ústavu. Jednou z priorit jeho školy vždy byla mezinárodní spolupráce – zapojení do programu Erasmus+, včetně osobní účasti na projektu, kdy opakovaně v zahraničí nejenže osobně sledoval výuku, ale nejednou si také vyzkoušel vyučovat tamní cizojazyčné žáky. Je ambasadorem etwinning pro ČR, což je program Evropské komise pro mezinárodní spolupráci žáků a učitelů. Během svého profesního života získal řadu ocenění – Medaili Ministra školství a mládeže ČR za vynikající pedagogickou činnost, na dvě desítky ocenění Quality label za etwinningové projekty na úrovni národní i evropské. Je také nositelem dvou evropských jazykových cen Label, které uděluje MŠMT a Dům zahraniční spolupráce za projekty, na kterých pracoval se svými žáky. Za nejcennější považuje tu za projekt 9. Slovanský sborník – Lidice 80. Aktivně také přednáší na školách o mezinárodní spolupráci. Pod jeho vedením škola získala 3 tituly „Etwinningová škola ČR“. Mgr. Vlastimil Špinka je ve všech těchto projektech didaktickým lídrem školy, která se v roce 2023 stala inspirativní školou České školní inspekce. Za svou pedagogickou a manažerskou práci získal Křišťálový štít města Poděbrady a při příležitosti 100. výročí vzniku Československa výroční Městskou cenu, o jejichž držitelích v anketě hlasovali a rozhodovali přímo občané Poděbrad. (LL)