KLÍR TOMÁŠ ml.

800 poděbradských příběhů

*1979

Vyrostl v Poděbradech, kde maturoval na Gymnáziu Jiřího z Poděbrad. Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obory historie a pravěká a středověká archeologie. Zde také obhájil dizertační práci pojednávající o krizi pozdního středověku a fenoménu hromadného zániku venkovských sídlišť. V roce 2009 za ni obdržel cenu rektora Univerzity Karlovy za nejlepší dizertační práci v kategorii společenských věd. Po krátkém působení v Národním památkovém ústavu se jeho pracovištěm stal Ústav pro archeologii Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, v jehož čele stojí od roku 2019. Roku 2020 byl jmenován docentem pro obor archeologie. Absolvoval několikaměsíční studijní pobyty a badatelské stáže na univerzitách ve Vídni, Aarhusu, Cambridge a Hamburku. Zabývá se převážně středověkým venkovským prostředím a hospodářskými, zvláště agrárními dějinami. Dále se soustředí na sídelně-historický výzkum nejzápadnějších oblastí, do nichž ve středověku expandoval slovanský jazyk, konkrétně na problematiku tzv. Slovanů v Bavorsku. Je reprezentantem České republiky v asociaci Ruralia, která sdružuje evropské archeology venkovského prostředí. Publikoval čtyři rozsáhlé vědecké monografie a desítky odborných studií doma i v zahraničí. Za stěžejní je považována kniha o rolnictvu na pozdně středověkém Chebsku, v níž se zabýval dosud netušenými aspekty sociální mobility a migrace. Z nových publikací lze upozornit na kolektivní dílo Krajina středověké Prahy. Realizoval četné archeologické odkryvy a povrchové průzkumy zaniklých středověkých vsí. Na Poděbradsku identifikoval unikátní relikt závěrečné fáze středověké kolonizace a zároveň jednu z největších geometricky pravidelných vsí, které v Čechách kdy vznikly (obec Kří neboli Kersko u Sadské). Na hřebeni Krušných hor vedl výzkum zaniklé vsi Spindelbach, která se v polovině 15. století stala jednou z obětí první vlny tak zvané malé doby ledové a dnes je nejvýše položenou lokalitou svého druhu v České republice. Jako student spolupracoval s Polabským muzeem v Poděbradech, zejména na záchranných archeologických výzkumech. Kultivovaný vztah k historii v něm zpočátku rozvíjela Ivana Pešková, profesorka dějepisu na poděbradském gymnáziu. Jeho badatelskými prvotinami byly studie o čestných měšťanech Poděbrad (1861–1945) a o městské společnosti v 60. letech 19. století, kdy v Poděbradech mimo jiné pobývala Zdeňka, dcera Karla Havlíčka Borovského. K tématům souvisejícími s Poděbrady a okolím se velmi rád vrací. Amatérsky se věnuje sportu a pozoruhodných výsledků dosahuje zvláště ve skoku na lyžích. Žije v Nymburce, kde se ženou Dankou, která je historičkou umění, vychovávají dva syny. (LL)