*1896 – †1988
Narodila se do poděbradské židovské rodiny Josefa Broda, který měl na hlavním náměstí obchod. Do Poděbrad přišel z Lukavce u Pelhřimovaa jako všichni venkovští Židé mluvil česky. Oženil se s Mathildou Zeckendorfovou, která pocházela z pražské německé měšťanské rodiny. V Poděbradech pak Brodovi žili více než dvacet let a narodily se jim tu čtyři děti: Karel, Fritta, Anna a Irma. Rostoucí antisemitismus po hilsneriádě přiměl Brodovu rodinu k odchodu z malého města do Prahy v roce 1903. Prodali tady dům i obchod a usadili se v Praze, v Petrské čtvrti nedaleko Karlína, a otec si tam znovu otevřel obchod. Narodilo se jim ještě páté dítě, syn Leo (Lev). Později, během okupace Československa, se rodina stala z velké části obětí holocaustu. V koncentračních táborech zahynula matka (1942 Terezín), dcera Anna (1943 tamtéž) a syn Karel (Osvětim), který se celý život hlásil k české národnosti; Irma prošla několika tábory, ale přežila. Fritta a Leo stihli před válkou včas (1939) emigrovat do Anglie. Fritta Brodová od mládí toužila po taneční dráze, jejím idolem byla Isadora Duncanová. Snad se projevily i geny, její matka ráda zpívala a za mlada toužila stát se umělkyní. Frittin otec, solidní obchodník, s dceřinou volbou zprvu nesouhlasil a byla to matka, na jejíž přímluvu se Fritta nakonec mohla pokusit uplatnit ve světě umění. Rozhodla se pro herectví. Její první angažmá bylo v pražském Novém německém divadle. Pak odešla do Německa a působila v Meiningenu, dalších deset let ve Frankfurtu a nakonec v Berlíně. Stala se významnou herečkou divadel Výmarské republiky, byla obsazována do hlavních rolí. Už v Praze a potom i v Německu se Fritta stýkala s mnoha lidmi ze světa umění. Patřili mezi ně například Franz Kafka, Franz Werfl, Max Brod, Milena Jesenská, R. M. Rilke nebo Marlen Dietrichová. Ještě v Praze, roku 1913, potkala spisovatele Paula Kornfelda (1889–1942), představitele moderní filozoficko-expresionistické tvorby. Do Fritty se zamiloval. Inspirovala jeho dílo a také ztvárňovala hlavní role jeho divadelních her (zejm. drama Die Verführung-Svedení, tiskem 1917). Roku 1918 se vzali a žili ve velkém, luxusním bytě ve Frankfurtu. Po osmi letech se manželství rozpadlo. Fritta se znovu provdala, a to za vydavatele uměleckého časopisu Die Dichtung Wolfa Przygodeho, který ale téhož roku zemřel. Do jejího života vstoupil třetí muž, spisovatel Friedrich Burschell. S ním roku 1938, když se schylovalo k válečnému konfliktu, odešla do exilu v Anglii. Válku oba přežili v Oxfordu. Fritta vyučovala němčinu na zdejší univerzitě a příležitostně spolupracovala s německou sekcí rozhlasové stanice BBC v Londýně, kde byl zaměstnán také její partner. Frittin první manžel Paul Kornfeld neměl takové štěstí, zahynul v koncentračním táboře v polské Lodži roku 1942. Po válce se Fritta s manželem přestěhovala do Mnichova. V posledních letech života se věnovala vlastní tvorbě, psala verše a prózu. Frittin bratr Leo Brod (1905–1988), který se rovněž zachránil včasnou emigrací do Anglie, vystudoval práva a působil jako novinář a spisovatel. Přispíval do českého i německého tisku reportážemi, historickými povídkami a humoreskami. Po návratu z Anglie do Prahy roku 1946 se živil jako právník (věnoval se restitucím židovského majetku, zabaveného během války). Po komunistickém puči roku 1948 se mohl uplatnit už jen jako průvodce Státního židovského muzea. Roku 1969 odešel do Rakouska. Zemřel v Bad Ischel. Leův syn, novinář Petr Brod (*1951 Praha), odešel s rodinou roku 1969 do Německa a po studiích působil v redakci rozhlasových stanic Svobodná Evropa a BBC. Roku 1998 se vrátil do Česka. Věnuje se židovské problematice a česko-německým vztahům. Mezi potomky poděbradských Brodů patřil také prof. Peter Demetz (1922–2024), syn Anny Brodové. Za okupace byl opakovaně vězněn, ale jako míšenec holocaust přežil. Po válce a komunistickém převratu (1948) emigroval do Německa a pak do USA, kde vystudoval a působil na Yaleově univerzitě jako profesor germanistiky a srovnávací literatury. Ve své knize Praha ohrožená 1939–1945 2010) mj. popsal osudy sourozenců Brodových. (LK)