*1960
Více jak čtvrt století svého profesního života spojuje se studenty a také s nadšeným a talentovanými hudebníky z poděbradského gymnázia. Stála u zrodu prosté myšlenky, že i v Poděbradech by měli mít studenti příležitost zpívat ve středoškolském sboru nebo hrát ve studentském orchestru. Založila Pěvecký sbor Gymnázia Jiřího z Poděbrad (dále GJP), poté i Orchestr GJP a vznikl také sbor absolventů Collegium 2010. V roli sbormistra a dirigenta pracovala postupně s několika sty studentů, uskutečnila s těmito soubory přes 250 koncertů, desítky zahraničních koncertních cest a benefičních koncertů. V Poděbradech ani v okrese Nymburk neexistoval od 80. let 20. století žádný středoškolský pěvecký sbor, natož středoškolský orchestr. Podařilo se jí založit tradici studentského sborového zpívání a přispívá k individuálnímu uměleckému i osobnostnímu rozvoji studentů. Pěvecký sbor GJP založila v roce 1997. Za pár let projevili studenti GJP zájem hrát i v orchestru, od roku 2005 existuje tedy ještě Orchestr GJP. Podporuje ve studentech lásku k hudbě, odpovědnost vůči kolektivu, schopnost sebereflexe, vzájemné porozumění si a vnímání nejen sebe ale i hlas druhého. Soubory jsou přístupné všem zájemcům i z řad méně rozvinutých zpěváků, se kterými dále pracuje. Během let došlo v souborech k několika generačním obměnám, ze sborového hnízdečka vylétla řada zpěváků, mnozí chtěli po maturitě i nadále pokračovat ve sborovém zpívání. A tak vznikl v roce 2010 ještě sbor absolventů Collegium 2010. Pět členů Collegia dalo v roce 2015 dohromady také komorní vokálně instrumentální soubor KviMtet. Za 25 let práce dosáhla se soubory na pomyslný vrchol. Soubory natočily a vydaly 8 CD, 2 DVD, 4 videoklipy, věnují se 25 let charitě, nastudovaly Mozartovo Requiem, Rybovu Českou mši vánoční a další náročná díla. Pod jejím vedením koncertovaly soubory ve Švýcarsku, opakovaně v Německu, několikrát ve Francii, ve Švédsku, 10 let každoročně v Rakousku, podařilo se realizovat i koncertní cestu do Ruska, 15 let zajišťuje mladým hudebníkům zařazení do mezinárodního programu EU Erasmus plus v Lucembursku. Soubory byly za úspěšnou práci a výsledky v umělecké oblasti několikrát oceněny (např. v roce 2011 získal bilaterální česko švédský projekt Pěveckého sboru GJP nejvyšší ocenění – Pečeť kvality Comenius jako nejúspěšnější mezinárodní projekt), PhDr. Dunovská obdržela v roce 2010 cenu města Poděbrady – Křišťálový štít, v roce 2014 byla nominována na městskou cenu Ď, což je dík mecenášům a dobrodincům. V roce 2014 byla její práce oceněna Čestnou medailí města Poděbrady, v roce 2018 jí byla udělena Pamětní medaile u příležitosti 100. výročí založení Československa. Jaroslava Dunovská se narodila v Praze, kde žila s rodiči, ale do první třídy už nastoupila v Poděbradech, kde tatínek získal nové zajímavé zaměstnání. Má ještě bratra Aleše (ročník 1966). Rodiče umožnili oběma svým dětem prožít krásné dětství v podnětném rodinném prostředí. I proto jsou rodiče pro ni inspirujícím vzorem. Svým životem jí ukázali význam opravdového přátelství, lásky, vzdělání a hodnot v lidském životě. Založení své rodiny a narození dvou dětí považuje za vzácný dar. Je vděčná, že si obě děti mohly svobodně vybrat svoji profesní cestu a mohou si plnit sny díky svému nadání, inteligenci a svým schopnostem. Rozrůstání rodiny a nová prarodičovská role jsou další velkou radostí a nadějí. Jinak tomu bylo v roce 1975, v době normalizace, kdy byla potrestána zákazem studia. To byla pro ni i její rodiče jedna z tvrdých odplat za jejich postoj vůči okupaci 1968. Trvalo mnoho let, než se smířila s tím, že nemohla studovat a pracovat ve vytouženém oboru. Věnovala se mnoha zájmům (sportovní gymnastika, závodní tanec, literatura, sborový zpěv, klavír, cestování, cizí jazyky – němčina, latina, angličtina, ruština). S pomocí nejbližších si s realitou poradila. Nakonec zvolila jiný než vysněný obor a postupně se dostala přes univerzitní studium hudby, cizích jazyků a ekonomie k pedagogické profesi. Vysokoškolské vzdělání završila získáním titulu doktorky filozofie. Mnohé ztratila, ale mnohé naopak získala. V Poděbradech se stala profesorkou jazyků a ekonomických předmětů nejprve na Střední hotelové a ekonomické škole a v roce 1996 přijala nabídku vyučovat na poděbradském gymnáziu, kde stále působí. Povolání vykonává s láskou, vnímá druhé a přemýšlí, jak to udělat, aby „to šlo“. Při své práci potkala dobré lidi, poznala přátele a z pozitivních okamžiků své profese a díky podpoře rodiny získává sílu to dobré předávat dál. (LL)