*1818 – †1888
Dvacet let spravoval poděbradskou farnost děkan Tadeáš Veselý (1774–1857) z Libčan u Hradce Králové, biskupský konsistorní rada, který si poslední léta připravoval svého nástupce kaplana Langera. Byla to nutnost, protože byl jmenován vikářem v Sadské a úřední povinnosti na 14 farnostech ho hodně svazovaly. František Langer vedl farnost, ale nebyl jmenován děkanem necelé tři roky (1857–1860), ale za jeho krátké působení se z jeho iniciativy stala pro Poděbrady jedna zcela výjimečná událost. Do Poděbrad pozval tříčlennou misii z řádu redemptoristů. Misie představovaly a stále představují velkoplošnou duchovní obnovu farnosti. Svojí tématikou byly i liturgickými slavnostmi, zaměřené zejména na obrácení a očištění se skrze pokání. Kaplan Langer chtěl tím zřejmě prokázat svou horlivost v úřadu, aby urychlil své jmenování titulárním poděbradským děkanem. Misie nečekaně ukázala na nebývalou religiozitu zdejších obyvatel, kde ještě v 18. století byly hluboce zakořeněny myšlenky husitství. Ostatně už sto let před touto misií Poděbrady opakovaně navštívil (poprvé v roce 1755) nechvalně známý jezuita páter Antonín Koniáš. Jeho pobyt připomíná i jeden misionářský kříž na levém břehu Labe Na Zámostí. Redemptoristickou misii tentokrát vedl vyhlášený kazatel páter Maštalíř, kterého doprovázeli ještě dva bratři řeholníci. Desetidenní misie započala v úterý 31. května 1859 a už první bohoslužba byla tak hojně navštívena, že stovky věřících se nevešly do chrámu. Proto bylo rozhodnuto, že kázání a bohoslužby budou probíhat pod širým nebem a místem masových liturgií se stalo celé Kostelní předměstí, konkrétně místo zvané Průhon, což je dnešní Riegrovo náměstí. Řeholníci neúnavně kázali třikrát až čtyřikrát denně pro jednotlivé skupiny obyvatel od školní mládeže, přes muže, ženy, mladistvé, rodiny atd. Celkový počet účastníků poděbradské misie byl odhadován na 4000 věřících! Na památku této nejen pro Poděbrady výjimečné události měšťan Jan Barchovský na Průhonu svým nákladem nechal instalovat velký dřevěný kříž. Podobné kříže byly instalovány i v přifařených obcí Přední Lhota, Polabec, Zboží a Pátek. Když se v roce 1865 začala na Průhonu stavět hradecká silnice, měl být misijní kříž odstraněn. Jenže věřící, kteří si výjimečnou událost stále uchovávali v paměti, byli proti, a tak byl kříž na čas ještě zachráněn. Když však v osmdesátých letech kříž zcela zchátral a hrozil zřícením, byl nahrazen železným křížem na kamenném fundamentu a přesunutý do dnešní Jiráskovy ulice. Monstrózní církevní akce však páteru Langerovi moc nepomohla, protože v roce 1860 byl jmenován nový děkan Václav Krulich a farní kronika uvádí, že jeden z velkých úkolů nové duchovní správy bylo dát do pořádku velmi zanedbaný chrám páně. Což byl asi jeden z hlavních důvodů, že páter Langer místo v Poděbradech dostal faru ve Vrbicích a posléze byl přeložen až do jihočeské obce Heřmaň. (LL)