MYŠÁK KAREL

800 poděbradských příběhů

MYŠÁK KAREL

*1910 – †1992

Původem pocházel z Rychnova nad Kněžnou. Už po roce se však rodina stěhovala do Mladé Boleslavi, protože tatínek Antonín se živil jako čalouník a zdejší rozvíjející se automobilka skýtala naději na větší čalounické zakázky. Otec si chtěl v Mladé Boleslavi založit vlastní firmu, ale nakonec se ukázalo výhodnější pracovat pro akciovou společnost Laurin & Klement přímo v jejich továrně. Maminka Anna byla vyučená švadlena a na rozdíl od manžela si vlastní krejčovskou dílnu založila, ovšem až po narození Karlovy sestry v roce 1912. A bylo to moudré rozhodnutí. Hlava rodiny musela narukovat do 1. světové války a díky rozvíjející se krejčovské dílně, která se brzy změnila ve vyhledávaný módní salon ve městě, dokázala zbytek rodiny uživit. Manžel po návratu z války bohužel brzy zemřel na následky válečných zranění. A celá rodina tak už definitivně zůstala viset jen na Karlově matce. Přesto se jí podařilo děti nejen uživit a vychovat, ale obě dala i na studie. Karel absolvoval reálné gymnázium a jeho sestra učitelský ústav. Už od mládí Karel Myšák projevoval velký zájem o divadlo a tanec. V deseti letech si v Kvapilově pohádce Princezna Pampeliška poprvé zahrál a to postavu černouška. V roce 1935 poprvé vystoupil na Jiráskově Hronovu, kam se v průběhu své herecké dráhy podíval ještě mnohokrát. Po skončení reálky začal pracovat v nemocenské pojišťovně. Možná i proto, že po matce zdědil velkou empatii a upřímný zájem o lidi ve svém okolí. Po čase se pokoušel vystudovat právo, ale to nedopadlo, protože po  příchodu Němců byly vysoké školy zavřené. Místo vysokoškolských studií se nakonec v roce 1939 oženil. Manželka pocházela z Chlumce nad Cidlinou. Její otec byl poslancem v Národním shromáždění za stranu Národně socialistickou a za Pardubickou sokolskou župu působil také v Chlumci jako starosta a opakovaně se potkal s T. G. Masarykem. Karel Myšák svou manželku poznal v Mladé Boleslavi na jednom důstojnickém večírku, kam jezdila za svou sestrou provdanou za vojáka ruských legií a pozdějšího plukovníka Julia Sokoláře. Ten byl za protektorátu penzionován, ale o to aktivněji se zapojil do ilegální organizace „Obrana národa“. Na Mladoboleslavsku organizoval odbojovou skupinu Lípa. Ta byla prozrazena, a třebaže byl právě svým švagrem Karlem varován, Sokolář se odmítl skrývat. Byl zatčen a během heydrichiády ve věku 46 let bez soudu popraven. V tomtéž roce se mu narodila dcera Kamila, později provdaná Praženková. Krátce po revolučních květnových dnech se jak podporučík v záloze Karel Myšák stal velitelem nádraží v České Lípě, kde se dostal do konfliktu s rabujícími tzv. Revolučními gardami, se „zlatokopy“ kteří se přišli v neklidné době do pohraničí obohatit. Konflikt by zřejmě nepřežil, kdyby do krvavé přestřelky nezasáhla jednotka Rudé armády. Po válce zůstal v České Lípě, protože jeho místo u nemocenské pojišťovny bylo v Mladé Boleslavi zrušeno a nabízela se stejná pozice právě v pohraničí, kde se mu v roce 1948 narodil syn Karel. Jenže v roce 1953 byly zdravotní pojišťovny sloučeny a Karel Myšák byl opět bez místa. Naskytla se šance na práci v Poděbradech. Tady začal pracovat v lázních jako účetní. V každém místě, kde Myšákovi bydleli, hrál ochotnické divadlo. Tuto zkušenost nejvíc zúročil na své poslední poděbradské životní „štaci“. Byl neodmyslitelnou součástí společenského života nejen lázní a Divadelního spolku Jiří, ale celého města. Podílel se na pořádání festivalů, a když v roce 1970 odešel do důchodu, pracoval jako správce divadla, dokud nebylo divadlo v roce 1987 uzavřeno z havarijních důvodů. V divadle představoval klíčovou hereckou osobnost, odehrál na devadesát rolí v divadelních představeních. Na obrázku je jako Zarjecký v Evženu Oněginovi v roce 1977. Získal řadu ocenění na přehlídkách i uznání diváků a vždy a všude byl zdrojem dobré nálady. Když mu vážně onemocněla manželka, obětavě se jí věnoval a stáhl se z veřejného života. Bohužel těžce nemocná manželka spáchala sebevraždu skokem z okna a to Karla Myšáka zcela zlomilo. Po její smrti odešel k dceři Kamile do Mladé Boleslavi, kde prožil zbytek života a zde je také pohřben. (KP)