*1889 – †1942
V řadě starousedlických poděbradských rodin visí občas někde na stěně v obývacím pokoji i olejomalba od krajináře Jana Trampoty. Rodák z pražského Žižkova neměl jednoduché dětství. Dědeček vlastnil malý obuvnický krámek, ve kterém pomáhal i Janův stejnojmenný tatínek i matka Vendelína, rozená Michalovičová. Měli dohromady pět dětí, a když už rodinná situace nebyla k udržení, rodiče zděděný krámek prodali a se čtyřmi potomky se vydali za lepším životem do Ameriky. Jan Trampota mladší, však s rodiči za moře neodešel. Nejprve se vyučil zahradníkem, pak pro nepřehlédnutelný talent pokračoval na Uměleckoprůmyslové škole, kde byl jeho kantorem i Jan Preisler, a to byl důvod, že zůstal v Čechách. Byl to také důvod, že celý zbytek života se pak cítil velmi osaměle. Jeho výtvarný styl se s věkem proměňoval od realismu, přes kubistické akty i geometrický výraz, vyzkoušel expresionismus, až se soustředil na typicky barevnou a tvarově vyváženou krajinu, kterou měl jako vyučený zahradník i do detailů nastudovanou. Do zákopů 1. světové války byl odveden v roce 1916, ale ani tam nepřestal podle možností malovat. V roce 1919 uspořádal společně s přítelem sochařem Josefem Kubíčkem první soubornou výstavu. V podstatě od prahu dospělosti neustále hledal místo, kde by našel pocit domova. Ten mu nakonec přinesl až v roce 1921 sňatek s klavíristkou a vášnivou ochotnickou herečkou Albertinou Venclovou. Ještě téhož roku se jim narodil syn Vratislav a v té době objevují Orlické hory, konkrétně Slatinu nad Zdobnicí a Pěčín, kde si na okraji obce při výjezdu na Rokytnici postavil venkovskou vilku. Krajina nového domova se stala na následující roky klíčovým tématem většiny jeho dalších olejů a pastelů. Na jaře 1927 měl druhou soubornou výstavu v Mánesu a v létě téhož roku ještě v muzeu v Hradci Králové. Už následující rok však Albertina Trampotová nečekaně zemřela a Jan Trampota žal zaháněl s přítelem Rudolfem Kremličkou dvouletým pobytem ve Francii. Tam objevoval pro něj do té doby neznámá témata. Nicméně následnou výstavu v roce 1931 v Mánesu z kreseb, obrazů i grafik z Normandie návštěvníci ani kritika nepřijali. Zklamaný se fyzicky i tematicky vrátil zpátky do Orlických hor. Ovšem od poloviny 30. let ho začaly trápit problémy s nemocným srdcem a cévním oběhem, Objevil Poděbrady a tak se během pravidelných letních pobytů dostal do kontaktu nejen s poděbradskými milovníky výtvarného umění, v Poděbradech pravidelně vystavoval, ale v okolí města také nacházel nové výtvarné motivy. Během posledního lázeňského pobytu, v čase pro malíře přírodních motivů tak lákavě vybarvené podzimní přírody, v Poděbradech zemřel. Dosud nejvyšší cena zaplacená za dílo Jana Trampoty v aukci se přiblížila 600 000 korun. (LL)