ROZSYPAL KAREL

800 poděbradských příběhů

*1926 – †2010

JUDr. Karel Rozsypal, soudní tlumočník jazyka anglického a německého, se narodil se v Praze a dětství prožil v Libušíně u Kladna, ale v Poděbradech prožil 52 let až do své smrti. V Libušíně navštěvoval obecnou školu a studoval na kladenském reálném gymnáziu, protože jeho otec byl báňským inženýrem na dolu Max. Student Rozsypal složil univerzitní zkoušku z němčiny, ale studia už na gymnáziu nedokončil. Po šťastném dětství a mládí přišly útrapy válečné i poválečné. V roce 1944 musel narukovat do Technische Nothilfe, do pracovní skupiny určené k odklízení ruin. Po útěku z této skupiny se ukrýval na dole Max, byl přímým svědkem leteckých náletů na letiště Klecany v dubnu 1945. Tehdy doslova bojoval o svůj život pod kobercovým náletem spojeneckých letadel. Zúčastnil se také květnové revoluce v roce 1945. Po válce složil úspěšně na reálném gymnáziu maturitu a vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Studium zakončil doktorátem. Pro svůj „buržoazní původ“ byl však v padesátých letech minulého století přidělen k PTP a musel tři roky fárat v hlubinném dole na Kladně. Po propuštění pracoval do roku 1954 jako civilní brigádník, pak nastoupil do Odbytu důlních a hutních zařízení Praha. I když vystudoval práva, povolání právníka nesměl vykonávat. Mohl pouze při zaměstnání absolvovat Vyšší průmyslovou školu strojní v Praze a dosáhnout tak technického vzdělání. V roce 1954 uzavřel sňatek s Annou Votrubovou. Po čtyřech letech manželství se manželé přestěhovali do Poděbrad. Tety pana Rozsypala si zde nechaly stavitelem Kneřem postavit dům, jelikož se jedna z nich léčila v Poděbradech s nemocným srdcem a zůstaly tady z pragmatických důvodů natrvalo. Po jejich smrti byl dům nabídnut příbuznými k prodeji a Rozsypalovi jej odkoupili. Paní Anna Rozsypalová byla uznávanou učitelkou, později ředitelkou 1. stupně Základní školy v Přední Lhotě a pak v Křečkově. Manželům Rozsypalovým se narodily dvě dcery. Starší Irena, provdaná Němečková, je právničkou v Praze. Mladší Jana Smíšková je pedagožkou a zároveň statutární zástupkyní ředitele na Základní škole T. G. Masaryka v Poděbradech. V roce 1958 byl Karel Rozsypal převeden organizovaným náborem do n. p. Konstruktiva na stavbu kladenské Poldiny huti jako brigádník. V roce 1959 nastoupil v Nymburce do železničních dílen ČSD jako odbytář a plánovač. Poté přešel do Ústavu vývoje a racionalizace železničního průmyslového opravárenství v Nymburce. Hned po nabytí účinnosti nového zákona o znalcích a tlumočnicích v roce 1967 byl jmenován Krajským soudem Středočeského kraje soudním tlumočníkem jazyka anglického a německého. Řadě poděbradských občanů i poděbradským organizacím vyhotovoval úřední překlady písemných dokumentů a ověřoval úřední listiny. Tlumočil na poděbradské radnici při svatebních obřadech, kdy snoubenec či snoubenka nerozuměli česky. Nymburské policii překládal při vyšetřování dopravních nehod, které zavinili cizí státní příslušníci. Pan Rozsypal byl spoluautorem několika odborných publikací a odborného německo-českého a česko-německého slovníku z oboru železničního opravárenství. V letech 1987–1988 působil jako lektor německého jazyka při školení vedoucích pracovníků Dílenské služby ČSD v Nymburce. V roce 1990 vstoupil do nově založené Jednoty tlumočníků a překladatelů a při ustavující schůzi byl zvolen do její rady. Ve stejném roce inicioval vznik Doplňkového studia pro tlumočníky a překladatele na Právnické fakultě UK v Praze. Jeho zásluhou vznikl na této fakultě systém profesního vzdělávání soudních tlumočníků Juridikum. Vyučoval také tři roky na Hotelové škole v Poděbradech. V roce 1996 založil Komoru soudních tlumočníků. Snažil se, aby profese soudních tlumočníků byla uznávána, a proto se soustředil na zvyšování jejich kvalifikace. Pan doktor Rozsypal obdivoval prezidenta Masaryka a spisovatele Karla Čapka, rád citoval jejich anglické výroky. A také, po vzoru Čapkově, vášnivě zahradničil. Byla to pro něho vítaná kompenzace k jeho bohaté překladatelské činnosti. Nejvíce ale miloval knihy Jaroslava Foglara. Celý život dodržoval důsledně a rád všechny zásady českého skautingu. (ZŽ)