*1944 – †2019
Nenápadný, distingovaný, naslouchající, pracovitý a vlivný. Tak by se dala velmi stručně charakterizovat osoba rodáka z Javorníku. Byl jedináček. Školní léta prožil ve Svitavách a následně studoval na vodohospodářské průmyslovce ve Vysokém Mýtě, kde se také seznámil s budoucí manželkou Martou Polívkovou (1946–2023). Do středních Čech původně přišel jen za prací, ale nakonec se tady i usadil. Nejprve působil v Nymburce, po čase se s manželkou přestěhovali do Poděbrad. Před revolucí pracoval ve firmě Průmstav Praha. Nejprve dojížděl do Prahy a pak pro Průmstav pracoval na Poděbradsku na páteřních rozvodech kanalizace. Od roku 1993 začal úspěšně podnikat ve vlastní poděbradské stavební firmě WIZZ, která se zabývala tekutými izolacemi a zateplováním. Měl autorizaci jako technik pozemních staveb a vodního hospodářství. Byl také předsedou poděbradského bytového družstva, předsedou poděbradské pobočky Svazu postižených civilizačními chorobami a zastával funkci místopředsedy představenstva akciové společnosti Vodovody a kanalizace Nymburk. Společně s manželkou měli dvě děti Ladislava (1972) a Martinu (1976). Prvorozený syn často nepřímo určoval otcovu dráhu. Nejprve propadl závodnímu jachtingu a Ladislav Vomáčko záhy také vstoupil do místního klubu. Angažoval se ve výboru, brzy si udělal i zkoušky na rozhodčího jachtingu a jezdil nejen se synem po závodech. Stejně tak, když se po roce 1989 obnovovala sociálně demokratická strana, mezi nové mladé členy byl zlákán i syn Ladislav. Ten po čase do stranických řad přivedl i svého otce. Tím začala politická dráha Ladislava Vomáčka staršího. Nejprve kandidoval za ČSSD v poděbradských komunálních volbách. V letech 1994–2006 byl opakovaně členem zastupitelstva. Postupně byl volen do funkcí v okresním i krajském stranickém výboru a ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2002 skončil jako náhradník. Ale v polovině funkčního období od 30. září 2024 do 15. června 2006 dodatečně nastoupil jako poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za Českou stranu sociálně demokratickou. Pracoval v Ústavně právním výboru, ve Výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí a s koncem volebního období získal čtyřletý mandát do správní rady VZP až do roku 2010. Během poslanecké práce se zejména angažoval při schválení novely zákona o ochraně před domácím násilím. Také v dalších volbách do poslanecké sněmovny v roce 2006 skončil jako náhradník, ale po zvolení Josefa Řiháka senátorem postoupil 25. 10. 2008 na jeho poslanecké místo ve sněmovně. V tomto volebním období pracoval ve Výboru pro zdravotnictví. Ve volném čase rád hrál s přáteli kuželky a v rámci Spolku postižených civilizačními chorobami tančil v country kroužku. Syn Ladislav vystudoval FTVS UK, kde zprvu působil i jako odborný asistent sportovního lezení a horolezectví katedry sportů v přírodě. V letech 1997–2005 byl také trenérem a vedoucím reprezentačního týmu sportovních lezců Českého horolezeckého svazu. V současné době má firmu, která se věnuje výstavbě lezeckých stěn a dětských hřišť. Jeho první manželka Soňa Boštíková vytvořila český výškový horolezecký rekord žen a v roce 1999 byla třetí ženou světa, která vystoupala na vrchol himalájské hory Lhoce (8512 metrů). Dcera Martina, provdaná Berrocal, je profesí lingvistka. Na Masarykově univerzitě v Brně vystudovala anglickou a španělskou literaturu. V současné době se věnuje vědecké práci na Univerzitě v Jeně v Německu, kde působí jako odborná asistentka na katedře slovanské jazykovědy. (LL)