*1966
Pražská rodačka poprvé byla v Poděbradech v roce 1982 na tenisovém turnaji, který řídil její budoucí manžel, ale asi se ani moc nezaregistrovali a z Poděbrad si místo vítězství odvezla jen tradiční fotografii u květinových hodin. Odmala ji bavil sport. Se starším bratrem a s partou ostatních dětí z pražského sídliště Novodvorská lítala celé dny mezi paneláky, hrála s kluky fotbal a v zimě rodiče veřejné hřiště polili vodou a pro změnu zase hrála hokej. Ale díky cílevědomosti svého otce propadla nakonec právě tenisu. Tatínek, zapálený volejbalista Jaroslav Pazdera (1933–2025) si všiml, že jeho dcera je šikovná na míčové hry, a tak ji v sedmi letech přivedl do tenisového oddílu Start Praha. Netrvalo dlouho a tenis zcela ovládl život celé rodiny. Pod otcovou taktovkou Monika s bratrem Zbyškem (* 1962) a maminkou Růženou (1936–2022) jezdili každý den na kurty a úsilí se vyplatilo, protože Monika začala velmi brzy hrát závodně a v deseti letech se stala členkou tréninkového střediska mládeže. Ve dvanácti letech vyhrála mistrovství České i Československé republiky, o rok později se stala mistryní ČSSR v deblu spolu s Helenou Sukovou, pozdější ženskou světovou jedničkou ve čtyřhře a čtyřkou ve dvouhře. Později Moniku sice provázela chronická zranění, která zastavila slibnou kariéru, ale tenis dál hrála výkonnostně a v dospělosti se stala trenérkou 2. třídy. Učila tenis děti i dospělé. Vždy ji také lákala žurnalistika. Ve čtvrtém ročníku gymnázia chodila do Klubu mladých žurnalistů, který vedla spisovatelka a redaktorka z Vlasty Marie Formáčková. Po absolvování sportovního gymnázia Nad štolou se hlásila na Fakultu žurnalistiky UK, ale nevzali ji. Začala pracovat v knihovně, a když dostala nabídku práce právě v redakci časopisu Vlasta, věděla, že se jí splnil životní sen. Totiž od té doby se bez přestávky věnuje novinářské profesi. Na počátku to byla Vlasta, Praktická žena, Betynka a později Sedmička MF. Během té doby stihla dálkově vystudovat a v roce 1993 zdárně ukončila magisterské studium oboru žurnalistika a masová komunikace na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. To už byla tři roky vdaná za televizního redaktora Ladislava Langra (* 1959), se kterým se seznámila právě prostřednictvím tenisu. V té době, už jako profesionální novinářka, se dokonce stala tenisovou mistryní světa mezi žurnalistkami. V roce 1998 se naskytla výhodná příležitost koupit v rodném městě manžela dům se zahradou a Langrovi se přestěhovali do Poděbrad. V roce 2009 nastoupila do redakce Poděbradských novin. Práce v regionálním tisku ji naplňovala, protože jí umožnila osobně poznávat čtenáře i místní zajímavé osobnosti. Když vedení města v roce 2020 nečekaně a účelově zastavilo činnost Poděbradských novin s tradicí od roku 1915, uvědomila si, že věrné čtenáře nemůže zklamat, a odvážně se rozhodla, že noviny bude dál vydávat sama jako vydavatel i vedoucí redaktor v jedné osobě. Zpočátku to nebylo vůbec jednoduché, ale úsilí se vyplatilo. Noviny přejmenovala na Noviny pro Poděbrady, ještě víc zapracovala na pozitivním obsahu a noviny stále dělají radost svým čtenářům. Kolem regionálních novin dělá celý marketing, distribuci, administrativu a samozřejmě do nich píše většinu textů. Společně s manželem Ladislavem mají dceru Janu (* 1992), která na konzervatoři studovala jazzový zpěv a aktuálně žije a pracuje v Brně na vedoucí manažerské pozici. Syn Vojtěch (* 2000) se aktivně věnoval fotbalu a nyní studuje vysokou ekonomickou školu se zaměřením na management. (LL)