*1897 – †1963
O 5 let mladším bratrancem Vojtěcha Kerharta byl František Kerhart. Oba se podle encyklopedie prý narodili v Poděbradech, ale pravdou je, že František byl z pardubické větve rodiny Kerhartů. Jeho otec, rovněž František, se vypracoval na ředitele pardubického cukrovaru, ale po několika letech, když si našetřil nezbytný kapitál, založil v Pardubicích s Antonínem Tachecím firmu Kerhart a Tachecí, kterou tvořily dva závody. První bylo zasilatelství prodej a rozvoz uhlí a dříví, výroba cementových dlaždic a stavebních dílů a druhý závod byla parní pila. Tedy do jisté míry podobná komodita, jakou v Poděbradech provozoval Vojtěch Kerhart starší, který byl mladším bratrem Františkova otce. Ten se nejprve oženil s první ženou Karlou a v manželství se jim narodil syn Karel. Po několika letech však manželka zemřela a on se podruhé oženil s Hedvikou Poulovou. Měli dceru Marii, syna Františka a Jana, který však v dětském věku zemřel. A právě František se rozhodl pro studium architektury. Shodný obor vystudoval i jeho starší bratranec Vojtěch a to občas způsobilo problém nejen za jejich života, ale i později historikům architektury. Stejné příjmení dávalo zabrat. A tak mnohé realizované projekty Vojtěcha jsou neprávem připisovány Františkovi, stejně jako i část Vojtěchova životopisu. František se účastnil řady architektonických soutěží, z nichž asi nejvýznamnější nerealizovaná byla soutěž na České národní divadlo v Brně, kdy společně s architektem Františkem Zelenkou získali hlavní cenu, ale projekt z roku 1937 už nebyl realizován, protože finanční zdroje šly s ohledem na mezinárodní situaci na obranu republiky. Byl typickým představitelem architektonického funkcionalismu, což se projevilo na několika rodinných domech v Praze. V roce 1927 se spolu s konstruktéry Škodových závodů zapojil do soutěže o přemostění Nuselského údolí a architektonickou podobu Jiráskova mostu v Praze. V Poděbradech je autorem budovy spořitelny na Riegrově náměstí z roku 1926. (LL)