*1884 – †1948
V galerii hlav státu, které navštívily Poděbrady, má své místo také druhý československý prezident Edvard Beneš „Budovatel“. Významný český politik, sociolog, pedagog, první ministr zahraničí Československa, předseda vlády Československa, prezident exilové československé vlády a prezident Československa. Narodil se v Kožlanech na Plzeňsku jako poslední, desáté dítě malorolníka Matěje Beneše a jeho manželky Anny. V roce 1909 získal doktorát z filozofie a oženil se s Annou Vlčkovou. On si v té době změnil křestní Eduard na Edvard a jeho manželka přijala na jeho přání křestní jméno Hana. Manželství bylo bezdětné, počaté dítě v roce 1919 manželka nedonosila. Od začátku první světové války organizoval Beneš vnitřní odboj Maffii a zajišťoval spojení s TGM ve Švýcarsku. Byl členem České strany národně sociální a vedle již zmíněných vládních funkcí také spoluzakládal Společnost národů a v roce 1935 byl jejím předsedou. Význam návštěvy Edvarda Beneše v Poděbradech umocňuje nejen skutečnost, že šlo o opakovanou návštěvu, ale zejména fakt, že zde čestné občanství Poděbrad získal unikátně dvakrát. Poděbrady ještě před tím navštívil už v roce 1930 tehdy jako ministr zahraničí a město na něj udělalo velmi dobrý dojem. Poprvé mu bylo čestné občanství uděleno během jeho návštěvy 19. května 1936, kdy coby krátce zvolený prezident (18. prosince 1935) si vybral Poděbrady jako první místo, kam v doprovodu své manželky, první dámy Hany Benešové zavítal po své inauguraci na oficiální návštěvu. Po prohlídce města, lázní a setkání s občany se rozloučil se slovy: „Viděl jsem mnoho, a mohu vám, pánové, říci, že se můžete bez obav měřiti s nejlepšími lázněmi zahraničními. Jsem rád, že budu moci Poděbrady doporučiti. Děláte to v Poděbradech dobře. Jen to tak dělejte dál!“ V roce 1942 mu bylo na nátlak německé protektorátní správy čestné občanství odňato, aby po osvobození a Benešově návratu z emigrace ho opět Poděbrady ještě v roce 1945 uvítaly při stejné slavnostní události. Opět byl doprovázen manželkou Hanou a na náměstí pod morovým sloupem byla postavená velká tribuna, kde Edvard Beneš podruhé převzal čestné občanství Poděbrad a přednesl před zaplněným náměstím slavnostní projev. Je symbolické, že u prvního i druhého čestného občanství byl jeden z nejvýznamnějších poděbradských starostů Josef Caňkář, takže se 17. srpna 1945 během Benešovy návštěvy mohlo zdát, že svět se opět vrací do starých, dobrých kolejí. Určitě k tomu přispěla i skutečnost, že prezident Beneš se během své třetí poděbradské návštěvy také zúčastnil znovuodhalení pomníku Tomáše Garrigue Masaryka. Žel ten optimisticky nadějný duch návštěvy pozdního léta roku 1945 dlouho nevydržel. (LL)