*1952
Výtvarníci Jiří a Jaroslava Brázdovi patří k těm, pro něž se Poděbrady staly srdeční záležitostí. Když se v roce 2010 dozvěděli, že je tu k pronajmutí celé patro ve Fantově vile Kouřimka, zrodila se láska na první pohled. I když vilu po letech museli opustit, v Poděbradech už zakotvili natrvalo. Bydlení blíže přírodě, mimo ruch velkoměsta, zvažovali dlouho. Možná právě genius loci lázeňského města se stal oním rozhodujícím momentem. Jiří se totiž narodil v Lázních Teplice. Vyrůstal tu se svými dvěma sourozenci a rodina, ačkoli neměla výtvarné zázemí (otec projektoval rypadla pro povrchové doly) podporovala jeho umělecké sklony. Jiří od dětství rád kreslil a maloval. Navštěvoval Lidovou školu umění, a když tam pan profesor Zdeněk Veselý přinesl svým žákům na ukázku knihu o surrealistech, uchvátilo ho toto snové umění natolik, že se rozhodl pro dráhu profesionálního výtvarníka. V patnácti letech se přihlásil na Střední uměleckoprůmyslovou školu v Praze na Žižkově. Studoval v ateliéru tvarování hraček a dekorativních předmětů u profesora Viktora Fixla a vedle toho neúnavně maloval. Na střední škole se také seznámil se svou budoucí ženou Jarkou, společně mají syna Pavla. Cesta k umělecké grafice, kterou se Jiří Brázda dnes převážně zabývá, ovšem nebyla přímočará. Jiří se dvakrát pokoušel o přijetí na Akademii výtvarných umění. V roce 1973 byl nakonec přijat na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze do ateliéru profesora Zdeňka Sklenáře. Do té doby se grafikou nezabýval a teprve až po příchodu do prvního ročníku se poprvé seznámil s grafickými technikami. Jako jednu z prvních prací zadal profesor Sklenář svým studentům návrh a zpracování exlibris. Jiří si zvolil pro první list mezzotintu a druhý zpracoval technikou rytiny. Hodnocení vyšlo jednoznačně ve prospěch rytiny. Jiří Brázda navzdory tomu zůstal věrný oběma technikám a postupně je mistrně spojil do jedinečného celku obdivovaného kritiky i sběrateli po celém světě. Pro svou závěrečnou práci si vybral ilustraci milostné poezie, téma, které rezonuje v jeho tvorbě od počátku až do současnosti. Po obhájení diplomky musel na povinnou vojenskou službu. Měl ale štěstí, dostal se do Armádního výtvarného studia, kde se mohl vedle diplomů a nástěnek věnovat i grafice, a dokonce tisknout vlastní práce. Po vojně bydlel s manželkou a synem na pražském Žižkově a pracoval na volné noze. Cestu do světa mu otevřela nabídka galeristy Miloslava Daříčka, který připravoval soubor „Sklenářovců“. List oslovil dánské sběratele exlibris. V roce 1982 si Jiří odnesl cenu Interexlibris z dánského Frederikshavnu, a tak započala dlouhá etapa vytváření drobné grafiky, ověnčená více než třiceti domácími i zahraničními oceněními. V současné době se Jiří Brázda věnuje především volné grafice a malbě. Námětem jeho děl je postava ženy v nejrozmanitějším pojetí, od ideální krásy až po provokativní deformaci či přímo destrukci. Tématem je příběh, často tajemný či bizarní. Základem je precizní kresba, dokonalá znalost anatomie a perfektní ovládnutí řemesla. Z uměleckých vlivů lze hovořit o surrealismu, Nové figuraci, ale také ohlasu renesance a manýrismu. Inspiraci čerpá z historie, života kolem sebe, a především z vlastní bohaté fantazie. Jiří Brázda se od roku 1986 prezentoval na více než stovce samostatných výstav doma i v zahraničí, pravidelně vystavuje v Belgii a v Polsku, vystavoval v USA, Austrálii, Velké Británii, Japonsku, Číně a mnoha dalších zemích. Je členem Unie českých výtvarných umělců a Sdružení umělců grafiků Hollar. Jeho díla jsou zastoupena v četných galeriích, institucích a soukromých sbírkách. Miluje přírodu, zejména lužní lesy v okolí Poděbrad, výlety na kole a dobré víno. Už od vojny jezdí pravidelně za přáteli na jižní Moravu, do vinařské obce Bzenec. (LS)