*1933 – †2010
Někdejší poděbradská evangelická farářka Marie Čejková Taichová se narodila v Hraběšíně u Čáslavi. Po maturitě studovala na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě UK v Praze (1954-1959). Po jejím absolvování přišla do poděbradského evangelického sboru, kde tři roky působila jako vikářka. Ujala se především práce s dětmi, působila na školách a za sbor se účastnila jednání s Městským národním výborem, který sice rozhodl o zbourání kostela, protože vadil při úpravě Husovy ulice, ale už nerozhodl o jeho náhradě. Určitě i díky Marii Čejkové úřad povolil přestavbu staré fary na novou modlitebnu (1962). Po odchodu prof. Jeschkeho z funkce poděbradského faráře roku 1961 se Marie Čejková ujala vedení poděbradského sboru. Ten patřil tehdy k nejpočetnějším sborům evangelické církve, měl 2105 členů! Kromě vedení nedělních bohoslužeb v Poděbradech sloužila jednou za měsíc také v Koutech a v Křečkově. Poděbradské staršovstvo i sbor ocenily její obětavou práci jednomyslným zvolením do funkce farářky poděbradské církve. Instalace proběhla v dubnu 1964. Vedle bohoslužeb, kázání a dalších agend (obřady křtu, svatby nebo pohřbu, výchova konfirmandů) vedla Marie Čejková také pravidelné biblické hodiny, a to na mnoha místech v Poděbradech (Kluk, Polabec, Velké Zboží, Přední Lhota), pracovala pro Kostnickou jednotu a Křesťanskou službu, starala se o evangelický pěvecký sbor a musela vyřizovat všechny administrativní záležitosti. Za socialistického režimu, který církevní aktivity v lepším případě trpěl, jindy jim kladl nepříjemné překážky (pravidelná přítomnost pracovníků Městského národního výboru na bohoslužbách a během pohřebních obřadů, kteří měli hlásit jakékoliv známky pobuřování, a následná předvolávání farářky k objasnění pronesených slov), šlo o činnost nesmírně náročnou. Na podzim roku 1976 se Marie Čejková provdala za faráře evangelické církve Vladimíra Taicha a nabídla poděbradskému sboru, aby se její manžel stal novým farářem. Ten ji však jednomyslně znovu potvrdil ve funkci a Vladimír Taich převzal sbor v nedaleké Hořátvi. Roku 1990 se Marie Čejková Taichová kvůli srdeční nemoci, po 32 letech vedení poděbradského sboru, rozhodla odejít do důchodu. Vrátila se do rodného Hraběšína, odkud ale ještě i se svým manželem vypomáhali různým sborům. Kolem roku 2005 ji postihla mozková příhoda a ochrnutá byla upoutána na lůžko. Díky vzorné péči manžela žila ještě pět let. (VR)