*1968 – †2012
Grafik, moderátor, podnikatel, DJ, renesanční i romantická bytost, kreativní člověk, kavárenská ikona, lidská spojka a společnost milující člověk. Na svět přišel v porodnici v Městci Králové. Maminka Marie pracovala ve Velkém Oseku v dřevařských závodech a tatínek Josef na poděbradském zámku jako laborant. Bydleli v Revoluční ulici, kde tatínkovi rodiče provozovali zahradnictví. S tatínkem trávili společný čas na závodech motokrosu a ve 12 letech od něho Roman dostal sportovní enduro JAWA 90. Motorky ho od té doby provázely celý život. Stejně tak káva. S nejlepším kamarádem Bohdanem Novotným chodívali do denního bistra restaurace Savoy a Roman od té doby snil o vlastní kavárně. Po základní škole Zdeňka Nejedlého (dnes ZŠ TGM) následovala střední průmyslová škola strojírenská v Kolíně s maturitou. Hned poté začal pracovat ve společnosti JAWA Praha Strašnice. Na základní škole byl tichý, hodný, spíš nevýrazný kluk. Měl rád výtvarnou výchovu a navštěvoval ZUŠ. V pubertě se dočasně našel v undergoundu. Nenápadnost vystřídaly maskáče, vojenské boty, kožená bunda, kolem pasu řetěz, blonďaté číro, náušnice a na klopě placky punkových kapel. V jedné poděbradské garáži založili roku 1984 kapelu s názvem Malinový destilát. Podle vzpomínek bubeníka Jirky Hybeše název inspirovala zaprášená lahev, kterou v oné garáži našli a vypili. Punková vizáž byla v 80. letech dost často jasnou pozvánkou na oddělení VB a Okresní správa StB Nymburk si navíc dala závazek, že vymýtí punkové hnutí v okrese. Nicméně po různých policejních šikanách a falešných obviněních všechno nakonec vyšumělo do ztracena a kamarádi postupně nastupovali na vojnu. Roman absolvoval základní vojenskou službu v Českých Budějovicích a do civilu se vrátil na jaře 1989. Po vojně nastoupil do Skláren Bohemia Poděbrady. Začátek 90. let byl pro takové svobodomyslné duše jako Roman sen. Miloval hudbu, jezdil do Prahy na koncerty a sbíral kazety s americkou a britskou hudební scénou. V Praze vznikl největší evropský rockový klub Bunkr, kde Roman získal práci za barem. Z Bunkru se stává hudební Mekka, kam se sjížděla celá Evropa. Kontakty tvoří nové možnosti a tak od roku 1993 Roman pracuje v prestižním pražském reklamním studiu, které dělá první velké reklamní kampaně. Ale jeho srdce patřilo Poděbradům. Přál si tady vybudovat vše, co nabízela Praha. V jednom žižkovském sklepě si spolu s kamarádem Filipem založil grafické studio. V této době také vyrazil na svou vysněnou cestu do Ameriky, kde měl přátele v Minneapolisu. Do Čech se vrací po pár měsících a vliv Ameriky je znát. S přáteli Danem Waltersteinem a Danielem Kneblem postupně přiváděli do Poděbrad underground. Dan Walterstein pořádal nezávislé diskotéky, otevřel rockový klub Průjezd a všichni společně dělají další akce. Legendární byla diskotéka v kulturáku v Kluku, v Lysé nad Labem a akce v klubu Netopýr. V roce 1995 otevřeli v Poděbradech Poacher`s Club, neboli Bar U Pytláka. Pytlák byl jedním z prvních mimopražských rockových klubů té doby. Konaly se tady koncerty kapel jako Chinaski, Cirkus Praha, Sto zvířat a další a Pytlák se rychle stal opravdovou legendou. Jenže nekompromisně vzrostly náklady a už v roce 1998 slibný projekt skončil. Ve stejném roce Roman s Danielem zřídili ve Fügnerově ulici kopírovací, tiskové a grafické studio XXL. A Roman si splnil dávný sen otevřením kavárny Kafíčko, které se svou originalitou a atmosférou velmi rychle stalo místní kultovní kavárnou. V té době se Roman s Danielem dostávají k hraní, zvučení a moderování snowboardových závodů. Zásadní je rok 1999, kdy Roman moderoval Evropský pohár ve Vrátnej Doline na Slovensku a tady potkal svou ženu Martinu. V roce 2000 přišel na svět syn Matěj. Grafika je stále Romanovou hlavní tvůrčí a pracovní náplní. Tvoří loga mnoha značek, jedinečné a originální plakáty, podílí se na grafice časopisů, vizualizacích a reklamě (např. pro vyhlášený pražský klub Roxy). Začal spolupracovat s legendou české Redbull scény Michalem Marošim, závodníkem ve sjezdech na horském kole. Produkuje hudební akce v poděbradských klubech a vyhlášené projížďky na parníku. V roce 2008 přešel do Prahy a společně s výpravou filmu FL Props buduje grafické studio 2D Works. Zároveň se spojil s Irenou Mertovou a Štěpánem Wolde a zakládají společnost Kafíčko s.r.o. Společně budují další kavárnu Kafíčko v Praze. Na jaře roku 2011 Roman Černý vážně onemocněl. Svůj boj prohrává necelý měsíc po svých 44. narozeninách na konci července 2012. Smutná zpráva zasáhla stovky jeho přátel, kteří se od té doby každoročně setkávají na street festivalu Kafíčkotek. Roman miloval hudbu, auta, kola, motorky. Pořídil si enduro Husquarna, pak KTM. Miloval psy. Za svůj život měl tři psí společnice. Černou německou dogu Jessy, neapolskou mastinku Adélku a Shiba Inu, jménem Anča. Neustále něco vymýšlel a pro své nápady uměl nadchnout ostatní. Rád si povídal a byl mezi lidmi. Měl vřelé srdce a svým odzbrojujícím úsměvem si získal každého. Byl mnohým nejlepší kamarád. A v neposlední řadě miloval svého syna Matěje a byl super táta. (IM)