*1940 – †2021
Nejen mezi žáky Středočeské koleje krále Jiřího byly pozdější velmi zajímavé osobnosti. Budovu poděbradského zámku od 50. let obsadilo České vysoké učení technické a sem na studia zamířil také pražský rodák Pavel Chrastina. V Poděbradech na fakultě radiotechniky působil v letech 1957 – 1961 v ročníku E. Tady navázal celoživotní přátelství se zpěvákem a kytaristou Petrem Kaplanem. Společně už v roce 1958 také založili na poděbradské fakultě ještě s Jiřím Doležalem (bicí) jednu z prvních rock’n’rollových skupin u nás. Její název Samuel’s Band, nebo také Skupina S byl odvozen od jména prvního vlastnoručně postaveného zesilovače této party muzikantů. Ke třem zakladatelům se přidal ještě Ivan Novák (klarinet, tenor saxofon) a Vladimír Polák (2. kytara), oba z ročníku F“. Skupina byla nejen na škole velmi populární, ale v nepopulárních časech. Přicházely stížnosti od uvědomělých spolužáků, kterým vadila hlasitá a navíc ještě „americká“ hudba. Celou záležitost opakovaně řešila disciplinární komise v režimu tajné – důvěrné a výsledkem bylo vyloučení z fakulty. Ostatní členové kapely se pokorně omluvilia dostali jen napomenutí, ale Chrastina se omluvit odmítl a tak skončila jeho poděbradská studia. Ovšem pro vývoj rockové hudby v Československu to byl pozitivní krok. Krátce se živil jako opravář radiopřijímačů v Kovoslužbě Praha a amatérsky působil v několika pražských skupinách. V roce 1962 to bylo hudební seskupení Karkulka (KARlínský KULturní KAbaret), které následující rok společně s Františkem Ringo Čechem, Miroslavem Berkou a lídrem kapely Miloslavem Růžkem přetavili na Olympic. Když se následující rok Olympic začal výhradně zaměřovat na autorskou tvorbu a lídrem se stal skladatel Petr Janda, Pavel Chrastina byl až do svého odchodu z kapely v roce 1969 hlavním textařem Olympicu. Jeho texty se vyznačovaly řemeslnou kvalitou, poetičností, ale také originálním humorem (například Pták Rosomák, Želva, Snad jsem to zavinil já, Dej mi víc své lásky). To už studoval na katedře dokumentární tvorby pražské FAMU, kterou absolvoval v roce 1972. Čtyři roky působil v kulturní rubrice Televizních novin a pak šest let jako režisér a scénárista v Krátkém filmu a současně pracoval pro ČST Ostrava. V roce 1980 emigroval do Austrálie, kde působil jako operátor na duplikační videoplantáži. Procházel různými profesemi přes dělníka na šrotišti, byl technikem a později i kameramanem v soukromé televizní společnosti. V roce 1986 založil vlastní produkční firmu a točil všechno možné od propagačních firemních videí až po svatby a pohřby. Převážně se zaměřoval na zakázky v italské a řecké komunitě. V roce 1991 se na tři roky přemístil do USA, kde chvíli opět pracoval jako nezávislý kameramanem a paradoxně skončil opět v duplikační videoplantáži. Po návratu do České republiky v roce 1994 se vrátil k televizní a filmové režii, k textařině, psal poezii a postupně se začal znovu věnovat i muzice. Ačkoliv se stále držel filmové tvorby a žurnalistiky, občas hostoval na koncertech skupiny Olympic a psal pro ně i nové texty. Zpočátku příležitostně a později už trvale vystuoval s kapelou Mefisto svého dobrého kamaráda z Poděbrad Peteho Kaplana. Po jeho smrti v roce 2007 se stává šéfem této party muzikantů. V roce 1995 vydal autobiografickou knihu nazvanou „Olympic – Chvíli po ránu a zase znovu spolu“ Pavel Chrastina byl čtyřikrát ženatý, dcera z prvního manželství i s vnukem trvale žijí v USA. Nečekanou příčinou smrti byl zápal plic, který se rozvinul po těžké zlomenině ruky. (LL)