*1890 – †1981
Byl nejmladší dcera významné poděbradské rodiny Dostalových, která dala naší zemi řadu významných osobností. Otec působil jako spolumajitel poděbradského pivovaru, matka před sňatkem byla herečkou Prozatímního divadla v Praze, kde vystupovala pod pseudonymem Marie Horská. Hana měla osm sourozenců, mezi nimiž jsou významné osobnosti českého divadla, dva bratři zemřeli za 1. světové války, další bratr byl obětí kdyňského masakru a díky starší sestře Olze, byla Hana švagrovou jednoho z nejvlivnějších a nejbohatších mužů 1. republiky bankéře Jaroslava Preisse. Obecnou školu vychodila v Poděbradech, měšťanku po vzoru staršího bratra v nedalekém Kolíně. Ale protože se u ní stále intenzivněji projevoval výtvarný talent, podobně jako u starší sestry Marie, rodiče jí umožnili, aby v letech 1920–1924 vystudovala Umělecko-průmyslovou školu v Praze. Možná k tomu přispěla i tragická skutečnost, že talentovaná malířka sestra Marie předčasně zemřela, když rodinnému benjamínkovi bylo třináct let. Vedle umělecké školy, kde byla žačkou v ateliéru malíře, grafika a ilustrátora Vratislava Hugo Brunnera, souběžně ještě studovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Po absolutoriu pak ještě pokračovala v soukromém studiu v Paříži, Drážďanech a v Mnichově. Po návratu domů se stala členkou Spolku výtvarných umělců Mánes. První samostatnou výstavu měla v roce 1933 v Topičově salonu, tamtéž proběhla její druhá výstava v roce 1944 a poslední samostatná výstava proběhla v roce 1951 v Galerii Práce. Ale v té době se už systematicky věnovala malování, ilustracím, návrhu textilních vzorů a také sklářskému designu. Její práce zahrnovaly i návrhy knižních obálek. Mezi její nejznámější ilustrace a knižní úpravy, patří Dykovo Zmoudření dona Quijota z roku 1922 a Durychovu Píseň milostnou z roku 1928. S odstupem času se kritici výtvarného umění shodují, že její tvorba měla významný vliv na český výtvarný svět. (LL)