FIALA JOSEF

800 poděbradských příběhů

*1852 – †1930

Dne 9. září 1930 za veliké účasti poděbradské veřejnosti byla uložena do rodinné hrobky na hřbitově v Kluku rakev s ostatky jedné z nejznámějších a nejvlivnějších poděbradských osobností, která do dnešních časů po sobě v našem městě zanechala nepřehlédnutelnou stopu. Tři dny předtím zemřel po těžké nemoci ve věku 87 let stavitel Josef Fiala, který na konci 19. a na počátku 20. století pomohl změnit tvář Poděbrad k nepoznání. Nebyl zdejším rodákem, do Poděbrad se dostal až v roce 1878 spolu s otcem, který dostal zakázku na stavbě mlýna Vojtěcha Hlaváče. Josef Fiala se narodil 2. října 1852 v pražské Hostivaři, kde byl jeho otec stavbyvedoucím. Později se rodina přestěhovala do vnitřní Prahy a Josef tu u Premonstrátů vystudoval několik ročníků nižší reálky. Pak se rozhodl po otcově vzoru pro stavebnictví a vyučil se řemeslu tesařskému a zednickému u pražského stavitele Hanče. V Poděbradech se seznámil se stavitelem Janem Kalousem, který tu měl tehdy největší stavební firmu. Začal u něj pracovat nejdříve jako polír, pak stavbyvedoucí, ale záhy se stal jeho společníkem. V roce 1882 se osamostatnil a začal stavět velký patrový dům č. p. 74/III v Palackého ulici proti kostelu. V podnikání se mu dařilo, měl hodně zakázek nejen v Poděbradech, ale i v širokém okolí. V té době totiž poklidné zemědělské městečko s příchodem dráhy a založením několika větších průmyslových podniků se po roce 1870 začalo rychle rozrůstat a bylo třeba hodně stavět. Josef Fiala prozřetelně nakoupil různé pozemky hlavně na Kostelním předměstí, kde sám se svou početnou rodinou bydlel, a podle projektů svých známých a většinou pražských architektů je začal zastavovat. Velká příležitost se mu naskytla, když po navrtání prvních minerálních pramenů se kníže Hohenlohe uvolil, že v panské Dřevnici postaví první lázeňskou budovu. Josef Fiala ji postavil podle plánu hannoverského architekta Paula Hackenholze v roce 1908 během tří měsíců. Brzy na to realizoval projekt od téhož architekta na stavbu nového sídla správy knížecího velkostatku (dnes Zámeček). V následujících třech letech, kdy se novou majitelkou lázní stala obec poděbradská, vybudoval celý lázeňský střed včetně Zimních lázní podle vítězného návrhu mladého architekta Františka Jandy, Kotěrova žáka. Kolem lázeňského středu postavil ještě řadu krásných secesních vil. Ty nejvýstavnější byly určeny pro jeho dcery. Vilu Katuši č. p. 221/II. (dnes Villa A.Málka), pojmenovanou po jeho manželce, věnoval dcerám Anděle Horové a Matyldě Hlaváčové, vilu Evu na protějším rohu č.p. 257/III dcerám Vlastě Richtrové a Olze Pichlové. Ta původně měla sousední dnes polorozpadlou vilu Olgu. Ve stejném stylu jsou i tři vily Na Kopečku a po městě ještě několik dalších. Fialova firma byla zapojena i do dalších větších či menších stavebních akcí ve městě např. prováděla modernizaci Inwaldovy sklárny v roce 1909, účastnila se zhotovení pomníku krále Jiřího na náměstí nebo vybudovala novou cyklistickou dráhu v Oboře (dnes Jízdárna). Přestože měl Josef Fiala početnou rodinu, podařilo se mu nastřádat majetek milionové hodnoty, patřil ve své době k nejbohatším místním občanům. Hojnou měrou se také účastnil veřejného života. Od roku 1882 až do prvních popřevratových voleb (1919) byl nepřetržitě členem obecního zastupitelstva, v letech 1900–1903 se dokonce stal členem městské rady. Byl činný také v pivovaře, spořitelně, a hlavně neúnavnou činnost vyvíjel v Občanské záložně, kde byl v roce 1896 zvolen do výboru. Tuto funkci zastával celých 37 let, nejdříve jako člen a pak jako místopředseda ředitelství. Záložna byla tehdy významnou institucí, stala se mecenášem nejen celé řady spolků humanitních i kulturních, ale i mecenášem obce a veřejnosti. Také nebylo vlasteneckého či kulturního spolku ve městě, aby se ho Josef Fiala neúčastnil. Jako nadšený Sokol byl jeden čas náčelníkem a krátce i starostou. Po letech z početné Fialovy rodiny v Poděbradech nikdo nezůstal. Syn inženýr Karel Fiala, do něhož otec vkládal velké naděje, padl na frontě za I. světové války. Dcery Josefa Slavíková a Vlasta Richtrová se vdaly do Prahy, Anna do Hradce Králové a v Poděbradech zůstaly dcery Anděla provdaná Horová, Matylda provdaná Hlaváčová a Olga provdaná Pichlová. V Poděbradech dožil její jediný syn hudebník Pavel Pichl a v Praze, mimo jiné, dosud žije pravnuk Josefa Fialy a známý tenista wimbledonský vítěz Jan Kodeš, vnuk Fialovy dcery Vlasty. (JH)