*1943 – †2019
Miloš Fiala se narodil v Milovicích v rodině živnostníka. Jeho otec zde spolu se svou matkou a manželkou vedl uzenářskou výrobnu. V roce 1955 byl podnik jeho rodičů znárodněn a byla jim přidělena jiná zaměstnání. Měl o 10 let staršího bratra Karla, který byl vychováván jako pokračovatel řeznického rodu. Od svého mládí Miloš Fiala sportoval a zejména hrál fotbal za místní klub. Vzhledem ke svému zájmu o sport po absolvování gymnázia v Lysé nad Labem chtěl pokračovat na FTVS na Univerzitě Karlově v Praze. Na základě posudku od milovické komunistické organizace mu bylo zamítnuto přijetí na vysokou školu pro jeho živnostenský původ. Miloš Fiala proto nastoupil jako dělník do Kovohutí v Čelákovicích, kde pracoval jeden rok. Tím získal ten správný a požadovaný dělnický původ a mohl nastoupit na FTVS v Praze. Zde studoval pod vedením zakladatele teoretického pojetí hokeje, profesorem Vladimírem Kostkou. Jeho spolužáci a spoluhráči na vysoké škole byli pozdější reprezentační trenéři Luděk Bukač, Pavel Wohl, Stanislav Neveselý a Josef Horešovský. Studium dokončil v roce 1966 s nejvyšší trenérskou licencí pro fotbal a hokej. Po dokončení studia mu byla nabídnuta práce pokračovat na rozvíjející se katedře ledního hokeje. Miloš Fiala tuto nabídku odmítl a vrátil se za rodinou do Poděbrad. Právě sem se jeho otec přestěhoval, aby alespoň částečně unikl před svým nežádoucím živnostenským původem. Jako absolvent nastoupil na roční vojenskou službu v Opavě. V jejím průběhu se oženil s dlouholetou přítelkyní Jiřinou Tržickou z Čelákovic. V roce 1967 se mu narodil syn Petr a o dva roky později syn Martin. V té době učil na sklářském učilišti tělesnou výchovu a ruský jazyk. V roce 1968 přešel do nově otevřené Střední školy společného stravování v Poděbradech. Zde do roku 1982 působil jako studenty obávaný zástupce ředitele. Potom v letech 1982–1984 i jako ředitel Střední hotelové školy, kdy úspěšně rozvinul spolupráci s nejlepšími hotely a restauracemi v Čechách i zahraničí. Hotelová škola v Poděbradech v té době byla velmi prestižní výběrová škola, kde studovalo mnoho nejen budoucích gastro odborníků, ale dálkově i řada sportovních osobností, jako například Antonín Panenka, Josef Chovanec, František Straka, Karel Jarolím, Josef Jarolím, Jiří Ondra, Milan Orlowski, Pavel Richtr, Tomáš Holý a Jiří Hrdina. Ve svém volném čase dál hrál jak fotbal za FK Bohemia Poděbrady, tak i hokej za poděbradský klub. Hokeji dával postupně přednost a začal zde i trénovat. V roce 1973 byla v Poděbradech zprovozněna umělá ledová plocha. Spojil hokejisty Poděbrad, Velkého Zboží a dalších klubů do společného oddílu HC Bohemia Poděbrady. Dále zavedl nábory mladých chlapců do přípravky žáků, a především zavedl pravidelné tréninky na ledě. Nejen jako hráč, trenér, ale i jako funkcionář se svými kolegy pomáhal postupně budovat respektovaný amatérský klub spolu. Přivedl nové trenéry i z řad svých studentů a věnoval se výchově a odbornému školení trenérů na seminářích. Jako trenér v roce 1986/1987 dovedl ročník 1969 a 1970 do 1. dorostenecké ligy. Dále pod jeho vedením v roce 1995/1996 zvítězilo mužstvo dospělých v krajské lize mužů. Navzdory častému přerušovaného provozu zimního stadionu v Poděbradech mnoho let pomáhal aktivně udržovat existenci hokeje v Poděbradech i bez hokejové haly. V roce 1990 vyjednal na základě restitučních zákonů navrácení rodinné řeznické výrobny v Milovicích. I přes to, že celý život pracoval ve školství, se vrhnul na podnikání ve zcela odlišném oboru. Spolu se svými syny oživil rodinnou tradici a vybudoval firmu, která obdržela několik ocenění za Regionální potravinu Středočeského kraje a Potravinu Středočeského kraje. I v důchodu se aktivně zajímal o každodenní provoz a spolupracovníky ve výrobně. A hokej nikdy nepřestal být jeho láskou. (PH)