*1936
Do úžasné sestavy výjimečných studentů, kterou po válce náhoda svedla na poděbradskou Kolej krále Jiřího, patřil i Pavel Fierlinger. V době jeho mládí a dospívání patřila rodina Fierlingerů k nejvyšší společenské smetánce. Strýc Zdeněk byl ruský legionář, později diplomat a také předseda vlády za sociální demokracii a ještě později významný komunistický funkcionář. Otec Jan stejně jako bratr pracoval v diplomatických službách a tak se stalo, že se syn Pavel narodil na jejich služební misi v Japonsku. Odmala trávil víc času ve společnosti cizích lidí, než u svých kariérou zaneprázdněných rodičů. Narozený v Asii, rozum bral v USA a dospíval v komunistickém Československu. Totiž po vypuknutí 2. světové války, když zanikla samostatná republika, Fierlingerovi se na žádost prezidenta Beneše stěhovali do USA. Tady se otec stal vydavatelem vlivných emigrantských Newyorských listů. Asi není divu, že takové spletité cesty osudu spojené s neustálým stěhováním, nedostatek rodičovského zájmu i exkluzivní životní styl mohly způsobit silný pocit vykořeněnosti a odlišnosti, umocněný nenávistí k vysoce postavenému strýci. Scházela také základní citová vazba s rodiči. Kdysi Pavel Fierlinger napsal, že se svou matkou dohromady strávil asi tak pouhý jeden rok života… Právě tak i poděbradská životní etapa znamenala jen další „odložení“ syna. Proto také, kdykoliv přijde řeč na Poděbrady, Pavel Fierlinger na toto období by chtěl nejradši zapomenout. Jenže právě Poděbrady, kde navázal celoživotní přátelství s Václavem Havlem a Milošem Formanem, se objevují i v několika jeho autobiografických filmech. Takže je v této encyklopedii zařazen zcela oprávněně. Jedenáctiletý Pavel se po uvolněném životě v prominentní rodině jen těžko začleňoval do spartánské výchovy poděbradského gymnázia. Anglicky uměl lépe než česky a navíc spolužáci i kantoři byli k němu kvůli jeho rodinným vazbám velmi ostražití. Několikrát byl i trestán za útěky z internátu. Absenci přátelských vazeb mu nahrazovaly především vodní sporty. Ale zejména pak kreslením si pomalu získával respekt spolužáků. Přesto zůstával podivínský outsiderem. Navíc svými vyhraněnými názory na lidově demokratické zřízení rozděloval své okolí. Není divu, že společně s Václavem Havlem a několika dalšími spolužáky založili jakýsi tajný spolek proti komunistům a po Poděbradech ilegálně vylepovali letáky. Střední školu dokončil na keramické průmyslovce v Bechyni v roce 1955 a odtud už cílevědomě šel jen za svým výtvarným snem. Tady začíná jeho cesta člověka s pověstí bohémského exilového tvůrce, který se přes své původní ukotvení v komunistické prominentní rodině stal výraznou osobou československého disentu. Nebo možná právě proto. V roce 1967 Pavel Fierlinger emigroval přes Holandsko, Francii a Německo do USA a usazuje se ve Filadelfii. V Československu měl v té době za sebou stovky oblíbených časopiseckých karikatur a dvacítku krátkometrážních animovaných převážně dětských filmů. V Americe zakládá v roce 1971 vlastní produkční společnost Animation by Paul Fierlinger a postupně si v oboru získává umělecký kredit. Dnes je ve světovém kontextu považován za ojedinělou tvůrčí osobnost, která formou autobiografického přístupu k animovanému filmu vytváří originální privátní dokumentaristiku. Úspěch však byl poznamenaný dlouhodobou závislostí na alkoholu a dalších návykových látkách. Přesto se nakonec dokázal z problémů vymanit. Prožil neobyčejný život. Celkem natočil přes 800 animovaných snímků, získal docenturu na univerzitě v Pensylvanii a také řadu prestižních ocenění za animaci, včetně dvojí nominace na Oscara. Ve svém oboru bývá označován jako novodobý otec animovaného dokumentu. (LL)