HAVEL VÁCLAV

800 poděbradských příběhů

*1936 – †2011

Poslední československý a první český prezident nastoupil jako malý, mírně zavalitý chlapec v pondělí 1. září 1947 do primy prestižní internátní poděbradské Koleje Jiřího z Poděbrad a o 43 let později ve středu 10. října 1990 už jako národem uctívaný prezident převzal v Poděbradech čestné občanství. Třetí zaznamenání hodné datum je 18. ledna 2012, kdy tehdejší poděbradská Základní škola Na Valech jako první škola na světě získala do svého štítu jméno Václava Havla. Jeho nositel se narodil do dobře situované pražské měšťanské rodiny. Otec Václav Maria Havel (1897–1979) byl podnikatelem ve stavebnictví a vybudoval mimo jiné Barrandovské terasy a vilovou čtvrť Barrandov. Syn Václav pak s oblibou na dotaz povolání otce ve škole s nefalšovaným dětským despektem odpovídal, že je hostinský. Tím myslel po dědečkovi zděděnou Lucernu. Matka Božena, za svobodna Vavrečková (1913–1970), se věnovala výtvarnému umění. Bratr Ivan Miloš Havel (1938–2021) byl český kybernetik, vědec a pozdější ředitel Centra pro teoretická studia Akademie věd ČR. Václav Havel vychodil obecnou školu v roce 1947 a byla to matka, která rozhodla, že by si měl zkusit samostatný internátní život. Volba padla na Poděbrady, kde byla nově zřízena prestižní střední škola po vzoru anglických internátních škol v Etonu a Harrow a jmenovala se Kolej krále Jiřího z Poděbrad. Na škole se sešla neuvěřitelně nesourodá skupina dětí, jako byli bezprizorní váleční sirotci i prominenti z buržoazních a také komunistických rodin. Vedení školy řešilo zvláštní sociální situaci velmi přísným režimem. Každá internátní ložnice měla svého staršího rádce a na ložnici číslo 143, kde spal Václav Havel, nebo třeba i pozdější ústřední tajemník Československé socialistické strany Jan Škoda, byl tím rádcem čtrnáctiletý Miloš Forman. Když malý a přeuctivý jedenáctiletý Václav Havel nastoupil na školu, starší spolužáci rychle vycítili, že si na plachého a navíc ještě přeučeného leváka, mohou troufat. Miloš Forman vzpomíná, že mu podle způsobu oblékání v oblečku přezdívali Chrobák. Často se také zámkem ozývalo: „Havel, přines uhlí, Havel dojdi pro Poděbradku, Havel má nárok jen na studenou sprchu.“ Jeho jediná malá pomsta byla, že když pro něj v pátek přijížděl z Prahy uniformovaný řidič, posměváčkům, kteří kolem s brašnou šlapali po svých na vlak, vesele mával ze zadního okénka limuzíny. Ač byl mladý Václav ostýchavý, rád vyhledával společnost starších spolužáků. Brzy se zde spřátelil s o tři roky starším Milošem Formanem, se kterým dokonce plánovali film o Franzi Kafkovi. Právě Forman později vzpomínal, jak byl Havel nemotorný ve sportu, ale měl utkvělou představu, že dobrý fotbalista je vždycky tam, kde je balón. Takže pořád honil balón a výsledek byl, že za deset minut si musel jít lehnout, protože byl úplně schvácený. Téměř legendární je historka, když se Havel učil jezdit na kole. Žáky postupně posadili na kolo a vyslali asi 50 metrů ze zámku, branou kolem sochy krále Jiřího a zpátky. Tam malé cyklisty učitel odchytil a sundal z kola. Když přišla řada na Havla, nemotorně se rozjel. Jenže za sochou nezatočil, ale jel pořád rovně přes hlavní silnici směrem k Nymburku. Spolužáci volali: „Pane profesore, Havel prchá.“ Profesor naskočil na motocykl, a když Havla dojel, začal na něj křičet: „Havel, co to děláš?!“ A uřícený Havel se přiznal, že neumí zatočit ani zastavit, protože nedosáhne nohama na zem. A dodal: „Kdybych upadnul, tak to kolo můžu poničit a to bych nechtěl!“ Václav Havel strávil v Poděbradech celkem tři školní roky. V únoru roku 1948 byli studenti na lyžařském výcviku na horách. Zrovna se vraceli a na nádraží v Mladé Boleslavi čekali na příjezd pražského vlaku, který je přiveze do Poděbrad. A tam slyšeli, jak z nádražního tlampače mluví Klement Gottwald. Po únoru 1948 založil Havel na škole s kamarády skupinu Jánošík, která trochu naivně tajně vylepovala po Poděbradech letáky s hesly jako „Pryč s komunisty!“, nebo “Svobodné volby! Nejen proto maturitu na této škole Václav Havel už nesložil. Po komunistickém převratu se netolerovalo nic mimo státem kontrolované organizace a Koleje Jiřího z Poděbrad přímo odkazovaly na anglický vzor. Z kolejí zůstal dále jen internát. Studenti docházeli do gymnázia ve městě. Po vyhlášení školských reforem byla podobná gymnázia zrušena úplně a všichni přešli na jedenáctiletku. Ale už před tím někteří kádrově nevyhovující studenti museli odejít nadobro, byl mezi nimi i Václav Havel. V roce 1951 nastoupil do učebního oboru jako chemický laborant a večerně studoval pražskou Střední všeobecně vzdělávací školu pro pracující. Maturitu složil v roce 1954. Po vojně se neúspěšně hlásil na divadelní fakultu, kam byl nakonec přijatý k dálkovému studiu dramaturgie až v roce 1962. Na přímluvu Jana Wericha nastoupil jako jevištní technik v Divadle ABC, odkud přešel v roce 1960 do Divadla Na zábradlí. Tady později začal pracovat i jako dramaturg a asistent režie. V roce 1964 se po osmileté známosti oženil s Olgou Šplíchalovou (1933–1996). V letech 1970–1989 žil především z honorářů za vydávání knih a uvádění jeho her v západním světě (celkem kolem 300 premiér). V roce 1977 byla zveřejněna Charta 77, Václav Havel se stal spoluautorem a jedním ze tří prvních mluvčích. Pro své veřejně prezentované postoje byl opakovaně a dlouhodobě vězněn. Po listopadových událostech v roce 1989 byl v pátek 29. prosince 1989 zvolen prezidentem Československé socialistické republiky. Ještě v prvním roce v úřadu vyslyšel pozvání z Poděbrad a ve středu 10. října 1990 přijel na čtyřhodinovou návštěvu města. Prezidentská návštěva převrátila život města naruby, ale zřejmě nejvíc dala zabrat ředitelství dálnic a silnic, protože v té době dálnice D 11 končila u Sadské. Ale prezidentská funkce zapůsobila, že delegace mohla dorazit po ještě „teplém“ povrchu dosud neotevřené autostrády až do Poděbrad. Z rukou tehdejšího starosty Miroslava Tomka převzal prezident Václav Havel po desáté hodině na radnici čestné občanství Poděbrad. Ochranu prezidenta vedle policejních složek zajišťovala prezidentská ochranka, které velel Poděbraďák Jiří Hron. Terén znal dokonale. Ochranku trochu vyděsilo nečekané přání prezidenta, když se odklonil u hotelu Libenský z plánované trasy, že by se rád jako za starých časů napil Poděbradky na „Riegráku“. V úzkém kruhu pak proběhl oběd v hotelu Savoy, kde si Václav Havel vynahradil dosavadní kuřáckou abstinenci. Delegace potom pokračovala do Hradce Králové. Prezident se pak vrátil zpět ke svým povinnostem a po rozpadu Československa byl v úterý 26. ledna 1993 zvolen prvním prezidentem České republiky. V roce 1996 mu po těžké nemoci zemřela manželka Olga. Necelý rok po její smrti se v lednu 1997 znovu oženil s herečkou Dášou Veškrnovou (*1953). V únoru 2003 po skončení druhého funkčního období se vrátil k původní profesi dramatika a spisovatele. Stal se celosvětově uznávanou a vlivnou osobností v otázce lidských práv a občanských svobod. Exprezident Václav Havel zemřel 18. prosince 2011. Shodou okolností pět dní nato bylo dlouhodobě naplánované zasedání městského zastupitelstva v Poděbradech. S ohledem na nepřehlédnutelnou vazbu Václava Havla na Poděbrady byl na zmíněném jednání zastupitelstva jednomyslně přijat návrh tehdejšího starosty Ladislava Langra na přejmenování Základní školy Na Valech na Základní školu Václava Havla s tím, že celý akt přejmenování měl proběhnout symbolicky měsíc od smrti. A zrodil se, navzdory Vánocům, které byly za rohem, český úřednický rekord. Během sedmi dnů město získalo souhlas vdovy Dagmar Havlové, Středočeského kraje, České školní inspekce i Ministerstva školství ČR, včetně přejmenovávacího dekretu. Na slavnostní akt se na čerstvě natřené fasádě školy skvěl nový nerezový nápis, promluvil Havlův tiskový mluvčí Ladislav Špaček, pěvecký sbor Kvítek zazpíval narychlo nastudované prezidentovy oblíbené písně Perfect Day, Imagine a televizní štáby, rozhlasoví a píšící novináři zaplavili město. A Dagmar Havlová? Ač původně ochotně slíbila, že školu navštíví, dosud to ještě nestihla. (LL)