*???? – †1426
Boček Starší rozdělil rozsáhlý rodový majetek mezi čtyři syny, přičemž hrad Poděbrady s velkým panstvím připadl Hynku Bočkovi. Ten ho později ještě rozšířil o panství a hrad Kostomlaty (dříve také nazývaný Mydlovary), které násilím získal od svého vzdáleného příbuzného Jana Pušky z Kunštátu v roce 1425. Puška byl zpočátku přívržencem Jana Žižky, stejně jako sousední páni z Kunštátu, ale když se pak přidal na stranu Pražanů a jejich přičiněním se stal nymburským hejtmanem, hodně se to nelíbilo pánu na Poděbradech Hynku Bočkovi, který měl s Pražany nevyřízené účty, respektive aktuálně (ale zdaleka ne neochvějně) se svým bratrem byl právě stoupencem Tábora. O Hynkovi, kromě toho, že patřil k důležitým hejtmanům Žižkových vojsk, bychom toho moc nevěděli, nebýt nešťastné smrti, kterou si způsobil zřejmě svou nerozvážností a také touhou kořistit majetek všemi možnými způsoby. První písemná zmínka o něm se datuje k roku 1420, kdy statečně bránil poděbradský hrad proti vojákům císaře Zikmunda. Zpočátku sice stál v husitských válkách na straně císaře Zikmunda, ale když mu zdivočelí Zikmundovi žoldnéři obléhali Poděbrady a poplenili jeho statky v okolí, přidal se na stranu husitů. Hynek se účastnil husitského tažení na Moravu v roce 1423 a v roce 1424 vyvedly Hynkovy oddíly vojsko Jana Žižky z obklíčení u Kostelce nad Labem. Ale hlavně se Hynek 16. června 1426 účastnil slavné bitvy u Ústí nad Labem proti křižáckým vojskům. Čtyři měsíce na to měl Hynek spor pro změnu zase s hejtmany táboritských vojsk Prokopem Holým a Kunešem z Bělovic. Jeho vyústění bylo, že Prokop Holý po dobu pěti týdnů neúspěšně obléhal Poděbrady. Když nakonec vojáci odtáhli s nepořízenou, vyrazil Hynek se svými vojáky na Nymburk. Nymburk zrovna zažíval období velké prosperity a rozkvětu. Za Lucemburků byl centrem krajského úřadu, proto bylo pochopitelné, že se jako královské město zpočátku postavilo na stranu panovníka Zikmunda Lucemburského. Jenže po prohrané bitvě u Vítkova a u Vyšehradu se Zikmundovi žoldnéři stáhli mimo jiné i k Nymburku a tady v důsledku nevyplaceného žoldu brutálně rabovali a plenili. I proto Nymburk v roce 1421 přešel na stranu Pražanů. Další tři roky se městu válečné události vyhýbaly. Až na jaře 1424 po velké Žižkově ofenzivě Nymburk, stejně jako řada dalších města byla obsazena a z rukou Pražanů přešlo město na táboritskou stranu a na té setrvalo až do bitvy u Lipan roku 1434. Podobně nárazově se vyvíjelo politické angažmá pana Hynka Bočka. Po sympatiích se Zikmundem přešel k husitům, podporoval Jana Žižku, ale po táboritském obléhání Poděbrad se nejbližším sympatizantům Táboritů v nedalekém Nymburce chtěl osobně pomstít. A to se mu stalo osudným. Verzí o jeho smrti je víc. Ta nejméně pravděpodobná vypráví, že když se svou družinou se přiblížil k městu, vydal pokyn, že nejprve sám se svým písařem vjede do Nymburka. Zřejmě se domníval, že lehce pobije stráž a zajistí tak snadný průchod svým vojákům. Strážní v bráně zpočátku nereagovali, ale když zahlédli ozbrojený houf za ním, spustili v první bráně mříže a zabránili tak Hynkovým zbrojnošům vstoupit do města. Na to se mu prý ještě měl splašit kůň. V ten čas sladovnická chasa právě nabírala vodu z vodních příkopů. A jakmile od brány zaslechli chlapi volání na poplach, okamžitě útočníka na místě palicemi umlátili. Druhá verze je pravděpodobnější a jejím autorem je dobový kronikář Bartoška z Drahonic, který uvádí, že Hynka Bočka zasáhla střela vypálená obránci Nymburka z kuše a on pak na následky zranění za několik dní zemřel. V každém případě událost v místě bývalé Bobnické brány připomíná pamětní deska z roku 1926. (LL)