JANOWITZ OTTO

800 poděbradských příběhů

*1888 – †1965

Otto Janowitz byl nejstarším synem majitele poděbradské továrny na lisování oleje Gustava Janowitze. Budova, která stála od roku 1886 proti nádraží, byla filiálkou velkého rodinného podniku v Brandýse nad Labem. Ottův otec Gustav nebyl původně podnikatelem. Měl výrazný hudební talent, studoval na pražské konzervatoři hru na klavír a po jejím absolvování se živil hudbou. Uměleckou kariéru ale přerušila nemoc – TBC.  Po vyléčení se tak nebránil novému uplatnění, jímž se stalo vedení nově vzniklé rodinné olejny v Poděbradech. Ve svých 38 letech se Gustav Janowitz oženil s dcerou advokáta z Uhlířských Janovic, křehkou a umělecky nadanou matkou jeho budoucích čtyř dětí: Otty, Hanse, Elly a Franze. Nejstarší Otto zdědil otcovy hudební vlohy. Vystudoval německé gymnázium v Praze na Příkopech a pak, zřejmě na přání rodiny, práva ve Vídni (promoce 1912). Zároveň ale navštěvoval přednášky ve vídeňském institutu pro hudební vědu (Institut für Musikwissenschaft), a když skončila 1. světová válka, studoval hudbu v Praze u Alexandra Zemlinského, což byl rakouský židovský skladatel a dirigent, který v Praze řídil Německou operu. Roku 1923 se oženil s herečkou a do roku 1938 pak působil jako korepetitor sólových zpěváků a baletu ve vídeňské Státní opeře a asistent šéfa opery Richarda Strausse. Nástup nacismu znamenal zásadní zlom také v životě Otty Janowitze.  Jeho rodina měla židovské kořeny, a ač se již k víře svých předků nehlásila, musela počítat s pronásledováním.  Po anšlusu (1938) se proto Otto s manželkou Liou vrátili do Poděbrad a po Mnichovu se rozhodli k emigraci. Odešli přes Londýn do USA a usadili se v New Yorku. Otto tady hrál u Metropolitní opery a pracoval v rozhlase, kde měl na starosti hudební vysílání. Do vlasti se již nevrátil, zemřel v New Yorku ve svých 77 letech. Přežil všechny tři sourozence: nejmladšího Franze, talentovaného básníka, který zahynul již na frontě 1. světové války, druhorozeného Hanse, filmového scénáristu, básníka a prozaika, se kterým sdílel americkou emigraci do roku 1954, i sestru Ellu, která se svou dcerou zahynula v koncentračním táboře. (LK)