*1859 – †1929
Básník Bohdan Kaminský (vlastním jménem Karel Bušek) se narodil v obci Čtveřín u Turnova do početné rodiny uměleckého řezbáře Petra Buška (autora řezbářské výzdoby rohanovského zámku v nedalekém Sychrově). Stejně jako jeho bratři i Bohdan Kaminský se po absolvování obecné školy v Radostíně vyučil u svého otce řezbářství. Poté navštěvoval roční průmyslovou školu v Turnově a v roce 1878 vstoupil na pražskou Akademii výtvarných umění, kde absolvoval čtyři roky studia. Oboru se ale dál nevěnoval. Mnohem víc ho přitahovala literatura. Od osmdesátých let 19. století publikoval knižně i časopisecky (Květy, Lumír, Světozor, Zlatá Praha a další) lyrické básně melancholického zabarvení, do nichž vkládal svá životní traumata z brzké ztráty rodičů a několika sourozenců, z opakovaných zklamání v lásce i z neschopnosti začlenit se do okolní společnosti. Pocit vyřazenosti vtělil také do několika souborů povídek, v nichž realisticky a kriticky, s jemným humorem a ironií zobrazoval soudobou pražskou měšťanskou společnost. Ceněny byly jeho časopisecké fejetony a duchaplná causerie. V pozdějších letech se věnoval překladům z německé a francouzské literatury, zejména dramat Molièrových (souhrnně vyšly v letech 1925–1929). Řadu divadelních her přeložil pro repertoár Národního a Vinohradského divadla (F. Schiller: Valdštejn; E. T. A. Hoffmann: Louskáček; W. Shakespeare: Večer tříkrálový a další). Bohdan Kaminský se nikdy neoženil, žil osamělým bohémským životem v Praze nebo pobýval u bratra na Sychrově u Turnova. Během života absolvoval také několik zahraničních cest (Německo, Holandsko, Paříž, Benátky, Turecko ad.). Zbývá objasnit, proč se objevil Bohdan Kaminský v poděbradské encyklopedii. Totiž také on patřil k pravidelným pacientům poděbradských lázní, kde si pravidelně snažil léčit vrozenou srdeční vadu. A právě v Poděbradech náhle během léčebného pobytu zemřel. Pohřben byl v Praze. (LK)