*1875 – †1962
Narodil se v jihočeském Jarošově do rodiny mlynáře Karla Komárka a jeho ženy Teresie, rozené Čápové. Když byly Karlovi dva roky, rodina se přestěhovala do nedalekého Jindřichova Hradce, kde chlapec absolvoval pět let obecné a tři roky měšťanské školy (3. ročník údajně dobrovolně opakoval, takže studium trvalo celkem čtyři roky). Rodinu však postihlo neštěstí, když předčasně zemřel otec a živitel rodiny. Karel byl tak od svých osmi let polosirotkem. Poté pokračoval ve studiu na c. k. Učitelském ústavu ku vzdělání učitelů v Soběslavi. Následně působil v Bělicích a dále na Loučeni, kde se seznámil s Marií, rozenou Dragounovou, dcerou již zemřelého loučeňského poštmistra, kterou si roku 1902 vzal. Pracovně se pak společně se svou ženou odstěhoval do Nymburka, kde se jim v roce 1903 narodil první syn, který však ve 3 letech zemřel po operaci nádoru mozku. K této smutné události došlo již v Poděbradech, kde byl Karel Komárek jmenován definitivním učitelem měšťanské školy a později roku 1931 se zde stal také ředitelem. V Poděbradech se manželům Komárkovým v roce 1907 narodil druhý syn Karel. Hned po svém příchodu do Poděbrad v roce 1904 se Karel Komárek seznámil s lékárníkem Janem Hellichem a již v roce 1905 byl zvolen jednatelem spolku Muzeum Poděbradska. V této funkci setrval až do Hellichovy smrti, tedy celých 26 let. Karel Komárek se živě účastnil veřejného života v Poděbradech a dle tvrzení jeho syna byl dokonce v jednu dobu jednatelem šesti spolků současně. Vedle muzea se jednalo např. o členství v Občanské nebo Řemeslnické besedě. Vedle spolkové činnosti se také věnoval politickému životu v Poděbradech, kdy se např. v roce 1917 stal jednatelem okresní jednoty pro péči o mládež a byl také členem kuratoria vyšší hospodářské školy v Poděbradech. Jeho činnosti v okresním zastupitelstvu pokračovala i po změně politického uspořádání v roce 1918. Nejvýznamnější náplní jeho života byla však pedagogická činnost, v níž se po celý svůj život snažil zdokonalovat. Jak vzpomínal později jeho syn: „Otec měl lidi rád, zejména pak své žáky, kteří se vesměs k němu bez ostychu hlásili a vzpomínali na mladá léta.“ Ve školním roce 1910/1911 byl mimořádným posluchačem ČVUT oboru agrikulturní chemie. O prázdninách roku 1908 cestoval po Německu, Švédsku, Dánsku, Holandsku a Belgii a o dva roky později se zúčastnil studijní učitelské cesty po Německu, Lucembursku, Belgii a Francii a učitelského kongresu v Paříži jako delegát. O všech svých cestách pak publikoval zprávy v tisku a také pořádal přednášky pro poděbradskou veřejnost. Poslední veřejnou přednášku měl v roce 1952 (ve věku 77 let) na téma: Vznik a počátky Hellichova musea. Jeho vztah k městu, kde prožil většinu svého života, snad nejlépe vystihují synova slova: „Když v červnu 1962 přestal trvale kouřit, bylo to špatné znamení blížícího se konce. Brzy přestal i jíst, jen žíznil po Poděbradce.“ Karel Komárek zemřel v Poděbradech v říjnu roku 1962, krátce před svými nedožitými 87 narozeninami. Společně se svou matkou, manželkou a předčasně zesnulým prvním synem, je pohřben na poděbradském hřbitově. Jeho životní dílo a odkaz uspořádal jediný syn Karel Komárek ml., který otcovu pozůstalost doplnil o menší biografické texty. Rozsáhlá pozůstalost Karla Komárka je uložená ve Státním okresním archivu Nymburk. Použitá fotografie pochází ze stejného fondu. (VK)