*1853 – †1928
Do historie Poděbrad se nesmazatelně zapsal jako stavebník obdivované Obereignerovy vily na dnešním Náměstí 5. května. Vystudoval zeměměřičství na Vysokém učení technickém v Praze a po absolutoriu si v Poděbradech otevřel vlastní kancelář s nabídkou geometrických a zeměměřických prací. V roce 1895 se například podílel s Františkem Woborníkem na prvním regulačním plánu Poděbrad. Byl velkým patriotem, a když se v roce 1896 odhaloval pomník Jiřího z Poděbrad od Bohuslava Schnircha, v alegorickém průvodu představoval právě krále Jiřího. Už brzy po návratu ze studií se obrátil na svého spolužáka Josefa Fantu se zakázkou na vlastní rodinný dům, který plánoval postavit na místě zděné barokní stodoly. První kresby dostal už v roce 1880, ale myšlenka se stále vyvíjela a Fanta svého spolužáka přesvědčil, aby stodolu neboural, ale pro bydlení ji pouze upravil. V návrhu budoucí vily uplatnil především své zkušenosti restaurátora a budoucí vile věnoval velikou péči. Z několika variant sice vybrali tu skromnější, ale proporčně nejvyváženější, která respektovala původní hmotu stodoly. Starobylé barokní stodole tak Fanta propůjčil malebný, osobitý charakter, který lidé na romantické historizující vile z roku 1898 obdivují dodnes. Plastické a původně kolorované medailony, které odkazují na historii rodiny Vojtěcha Obereignera a jeho ženy Marie se však už hlásí k secesní dekorativnosti. Na domě poutá pozornost nápis „Komu se nelíbí za moje na mým, ať sobě vystaví lépěji na svým“, který nechal majitel vytesat až později jako reakci na silně odmítavé přijetí přestavby a nactiutrhání konzervativní poděbradskou přejností. Lidem vadil nezvyklý architektonický výraz domu a zejména nebývalá velikost okenních otvorů. V čele kritiků stál tehdejší poděbradský probošt Leopold Mazač. Nezvyklá vila mu vadila tak moc, že ji znectil přímo při bohoslužbě v kostele a z kazatelny proti ní opakovaně hřímal. Stavbu označil za nestoudný dům, který má nemravně velká okna až do ložnice a ještě ke všemu si majitel dovolí na fasádu umístit fresku svatého Prokopa. Údajně před plným kostelem věřících vzýval samého světce slovy, aby svatý Prokop vilu nakop. Vojtěch Obereigner se v roce 1882 oženil v Kouřimi s Marií Pokornou, původem z Třebovle (1864–1940) a společně měli 5 dětí, z nichž se jen Vojtěch mladší (1889–1955) a Milada (1891–1962) dožily dospělého věku. Jeho rodina a samotná vila se později staly místem setkávání významných umělců. Na dnešní půdě byly pro ně určeny tři hostinské pokoje. Zejména za první republiky sem za dcerou Miladou, která byla výtvarná umělkyně, jezdili různí spisovatelé a herci. Do opukové zdi na terase domu v roce 1901 vyryl svůj verš básník a dramatik F. X. Svoboda: „Přiveďte sem kohokoliv, poučí ho pravda jasná, že může i ze stodoly, vytvořit se báseň krásná. (EN)