*1973
Intenzivnímu zájmu o fyziku a elektrotechniku propadl už v dětství díky svému tatínkovi a pod jeho vlivem také nakonec vystudoval i stejnou střední školu. Následně nastoupil na Matematicko-fyzikální fakultu UK. Během studia jako brigádník chodil na Štefánikovu hvězdárnu na Petříně, kde dostal doporučení na zajímavé projekty na Fakultě elektrotechnické ČVUT. Tak se už ve třetím ročníku vysoké školy zapojil i do dění na FEL, kde začal pracovat na projektech s robotickými dalekohledy a družicemi. Následně se po absolutoriu v roce 1996 přihlásil na FEL k doktorskému studiu. V roce 1998 se pak stal odborným asistentem na katedře radioelektroniky a tím začala jeho poměrně přímočará cesta k profesi, která aktuálně je završena akademickým titulem profesora z roku 2018 a funkcí děkana Fakulty elektrotechnické ČVUT, ve které ho v roce 2023 akademickým senát potvrdil i pro druhé funkční období. Jeho klíčovým oborem je obrazová fotonika, což znamená využití senzorů pro výzkum vesmíru, astronomii nebo speciální aplikace. Profesor Mgr. Petr Páta, Ph.D. se sice narodil v Praze, ale kořeny mají Pátovi ve východních Čechách. K významným předkům patří bratři Josef a František Pátovi. Josef byl prvním profesorem lužické srbštiny na Filosofické fakultě UK a František zase knihovníkem Národního muzea. Oba byli popraveni za heydrichiády. Rodiče Petra Páty se do Prahy přistěhovali v polovině 60. let minulého století. Otec František byl elektrotechnik a celý život pracovat v ČKD, matka Marie našla pracovní uplatnění jako ekonomka v Dopravních podnicích. Pátovi měli tři syny a jednu dceru a spokojeně žili na Malé Straně. K Poděbradům profesora Pátu profesně váže jednak jeho domovská fakulta, která v padesátých letech měla právě tady své sídlo, a jednak i katedra radioelektroniky, která v Poděbradech svého času také historicky sídlila. Díky krátké vysokoškolské historii v Poděbradech působila řada současných kolegů profesora Páty a mnozí z nich i v Poděbradech, v krátké dojezdové vzdálenosti od Prahy také bydlí. To si ostatně v roce 2010 ověřil i sám Petr Páta, když se do Poděbrad nastěhoval natrvalo za manželkou a její rodinou a město se mu tak stalo novým domovem. Libuše Pátová pracuje jako speciální pedagožka ve Speciální škole v Poděbradech. S manželkou se kdysi dávno poznali na plese v Praze. Pátovi mají jedinou dceru, která studuje na Gymnáziu Jiřího z Poděbrad. Vzdálenost Praha Poděbrady nebrání není překážkou v pedagogické, ale ani vědecké práci. Profesor Páta se podílel například na vývoji družice INTEGRAL od Evropské vesmírné agentury. Účastnil se přípravy robotických dalekohledů ve Španělsku a v poslední době vede technický tým, který vyvíjí hyperspektrální polarizační kameru. Za svou doktorskou práci získal Cenu Wernera von Siemense a Výroční cenu elektrotechnické asociace. Petra Pátu těší, že může napomáhat k vývoji přístrojů, které posouvají dopředu vývoj vědy, stejně jako skutečnost, že vychoval osm doktorandů, kteří se skvěle uplatnili ve světě. Jeden našel angažmá ve Švýcarském federálním technologickém institutu v Lausanne, další pracují na Evropské jižní observatoři v Německu a v také Granadě ve Španělsku. Ale život Petra Páty má ještě jeden zajímavý rozměr. V polovině devadesátých let poznal speciální pedagožku Mgr. Jaroslavu Budíkovou, která svůj profesní i osobní život věnovala dětem v nesnázích. Svou charismatickou osobností, pracovitostí a obětavostí ho natolik inspirovala, že společně s ní a manželkou založili neziskovou organizaci Duha Jasmín pro hyperaktivní a sociálně znevýhodněné děti. A tak vedle náročné akademické a vědecké práce, členství v poradních orgánech ministra školství i ministra dopravy a v Radě Akademie věd ČR se také věnuje volnočasovým aktivitám znevýhodněných dětí a zaměřuje se na jejich rozvoj. Mimo jiné jim pomáhá objevovat kouzlo astrofotografie, což je fotografování vesmíru. Navazuje tak na osobní zkušenost, a nejen z akademického prostředí, když potkává řadu inspirativních lidí, kteří svou prací ukazují, že vzdělání může měnit životy – nejen jednotlivců, ale i celé společnosti. (LL)