*1902 – †1979
Jaromír Plicka se narodil v Jindřichově Hradci, kde jeho otec Richard Plicka působil jako gymnaziální profesor. V Jindřichově Hradci Jaromír v letech 1909 až 1913 navštěvoval obecnou chlapeckou pětitřídní školu. Na podzim roku 1913 pak pokračoval ve studiích na C.k. vyšším gymnáziu v Jindřichově Hradci. Studia zakončil v červnu roku 1921 zkouškou dospělosti, kterou absolvoval s vyznamenáním. Od podzimu roku 1921 se nechal zapsat na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor filozoficko – historický, a zde absolvoval prvních pět semestrů. V roce 1926 složil ještě vyšší zkoušku knihovnickou na Státní knihovnické škole v Praze. V roce 1931 se otec Jaromíra Plicky po svém penzionování rozhodl usadit v Poděbradech, kde si nechal pro svoji rodinu postavit vilu v Lipanské ulici na Žižkově. Bohužel již v dubnu 1936 náhle zemřel. Jaromír Plicka 1. května 1936 nastoupil do Hellichova muzea Poděbradska, kde působil až do 30. 6. 1945. Zde pracoval nejprve jako volontér a později byl částečně placen spolkem Hellichova muzea Poděbradska a částečně Státním archeologickým ústavem. Význam i přínos jeho práce pro muzeum dokládá i vyjádření prof. Václava Vojtíška, tehdejšího státního archivního inspektora pro Čechy. Ten ocenil Plickův odborný postup při zpracovávání archiválií. Výbor Hellichova musea Poděbradska pověřil J. Plicku správou archivu a od roku 1943 byl pověřen Státním archeologickým ústavem v Praze provedením vědeckého soupisu prehistorických muzejních sbírek. V době okupace se také podílel na akcích pořádaných na záchranu jezdecké sochy krále Jiřího od Bohuslava Schnircha, která měla být zlikvidována kvůli získání kovů na válečné účely. Od 1. 7. 1945 do 30. 9. 1949 byl zaměstnán jako archivář u MNV Poděbrady a po určitých neshodách s představiteli města na vlastní žádost odchází. Od 15. září 1949 nastupuje jako správce muzea a městský archivář v Moravské Třebové. Tam vedl správu muzea a dvou částí městského archivu, prováděl evidování a zpracování sbírek i nových přírůstků, inventarizaci a katalogizaci. V Moravské Třebové působil až do důchodu 1.9 1965. Jaromír Plicka se po svém pensionování vrátil do Poděbrad, kde dál žil se svojí matkou v jejich rodinné vile. Význam jeho celoživotní odborné práce především v oblasti historie a archeologie dokládá i obsáhlá korespondence s našimi předními archiváři prof. Václavem Vojtíškem, Antonínem. Haasem, numizmatikem Josefem Sejbalem, s archeology Jaroslav Böhmem, Bedřichem Svobodou, prof. Bohuslavem Novotným a také Rudolfem Turkem. Velkým zlomem v jeho životě byl pak odchod jeho maminky. Blažena Plicková zemřela dne 18. 12. 1971, ve věku 92 let. Jaromír Plicka po smrti své matky žil dál v rodinné vile. S přibývajícími roky se však zhoršovala jeho nervová choroba, která mu značně komplikovala jeho pohybové schopnosti. V roce 1978 se již nedovedl o sebe sám postarat, a proto byl hospitalizován v léčebně v Kosmonosích. Tady zemřel 1. února 1979 na selhání srdce. (HL)