
*1938
Aktivní pohyb pro tělo i mozkové závity je životním mottem Jaroslava Richtera. Sportovec a pedagog vedl celý život druhé ke sportu a společným aktivitám, nejprve jako člen oddílů košíkové a turistiky v Poděbradech, ale zejména jako učitel tělesné výchovy a matematiky na obou poděbradských základních školách a následně v místním domě dětí a mládeže, kde působil ještě v důchodovém věku jako cvičitel zdravotní výchovy. Je spoluzakladatelem kroužku Psychomotoriky a Sportovního dne pro seniory. V roce 2021 byl oceněn Čestnou medailí města Poděbrady za dlouholetou a obětavou práci s mládeží. Českou asociací sportu pro všechny byl oceněn za 20 let činnosti cvičitele medailí Dr. Miroslava Tyrše. Ocenil jej také místní Rotary klub. Jaroslav Richter se narodil v Praze, ale od prvních dnů žil se svou rodinou v Poděbradech. Otec byl obchodníkem. První tři třídy základní školní docházky navštěvoval za války na různých místech města, kde byly učebny provizorně umístěny. První třídu například absolvoval ve vile na Ostende. Po maturitě na střední jedenáctileté škole vystudoval dvouletou Vyšší pedagogickou školu v Ústí nad Labem, aprobaci matematika, tělesná výchova. Po absolvování základní vojenské služby nastoupil do základních škol v pohraničí. Zpět do Poděbrad se vrátil již se svou ženou, celoživotní partnerkou a též učitelkou Jiřinou. S pomocí rodiny zde koupili domek, v němž žijí dodnes. Dcera Magda pokračuje v pedagogických šlépějích, syn Jaroslav se věnuje obchodní činnosti. Nejprve v letech 1964 až 1967 působil otec Jaroslav Richter v ŽOU Nymburk, poté vyučoval tělocvik a matematiku v Poděbradech na Základní škole Zdeňka Nejedlého (dnes ZŠ TGM) a v letech 1979 až 1992 na Základní škole Na Valech (dnešní ZŠ Václava Havla). Za pomocí rodičů žáků, členů oddílu odbíjené a dalších lidí vedl přestavbu zanedbaného školního hřiště tak, že se na něm dalo dobře cvičit a závodit a posloužilo jako dobrý základ k pozdějším moderním přestavbám. V rámci hodin tělocviku dbal na zdravý pohyb a vyrovnávací cviky – zdravotní cvičení, kterému se naplno věnoval později v rámci pohybových kroužků v DDM Symfonie Poděbrady. Ve svých 54 letech byl kvůli částečné ztrátě hlasu nucen opustit pozici pedagoga na základní škole, ale neodešel daleko od oboru. Úspěšně absolvoval konkurz a stal se členem po revoluci se formující České školní inspekce. Jako školní inspektor pracoval do roku 1998, kdy přešel do Služby škole a organizoval další vzdělávání učitelů. Odchodem do důchodu v roce 2001 aktivity pana Richtra neskončily. Od roku 2004 pracoval v DDM Poděbrady jako cvičitel, fotograf a redaktor. Vystudoval zdravotní tělesnou výchovu a psychomotoriku pod Českou asociací sportu pro všechny a kurzy na Fakultě tělesné výchovy a sportu v Praze. Umožnil pravidelná cvičení mužům i ženám v seniorském věku pro udržení dobré fyzické i psychické kondice. V rámci letité spolupráce s Ing. Pavlem Kárníkem spolupořádal semináře a prázdninové pobyty v rámci Spolku pro aktivní život v Poděbradech a zmíněný Sportovní den pro seniory v DDM Symfonie Poděbrady. Je členem místního Svazu pro postižené civilizačními chorobami a Spolku pro aktivní život v Poděbradech. (OV)