*1896 – †1974
Poděbradský lékař ruského původu se do Poděbrad dostal složitými cestami, které rýsovaly československé i ruské dějiny. Mládí prožil na jihu Ruska. V Oděse začal studovat obor biologie na Přírodovědecké fakultě (jeho dva bratři již před první světovou válkou odešli studovat do Švýcarska). Na počátku roku 1919, kdy se bolševici dostávali už na jih Ukrajiny, se rozhodl k emigraci a využil první možnou loď; ta směřovala do Bulharska. Po ročním pobytu v Sofii se přestěhoval za rodiči, kteří mezitím prchli před bolševiky do Istanbulu v domnění, že důsledky Říjnové revoluce nemohou dlouho trvat, a tedy návrat zpět domů bude přes Černé moře jednoduchý (skutečnost však byla jiná, domů se již nikdy nevrátili). V Istanbulu se dozvěděl o možnosti stipendia pro mladé ruské emigranty v nově založeném Československu, jak je inicioval tehdejší ministerský předseda a rusofil dr. Kramář. V roce 1921 tak začal studovat medicínu na Karlově univerzitě v Praze. Už během studia se v Praze seznámil se svou budoucí ženou, která pocházela z Kutnohorska, absolvovala obchodní školu a pracovala v Praze jako úřednice. Po promoci (1927) a příslušné nemocniční praxi nastoupil Viktor Rudajev jako praktický lékař v Poděbradech a působil tady čtvrt století (1931-1957), nejprve v soukromé ordinaci a od ledna 1952 v OÚNZ, který tehdy vznikl. Jeho žena byla v domácnosti až do roku 1952, kdy absolvovala zkoušky pro zdravotní sestry a pracovala pak v OÚNZ (Okresní ústav národního zdraví) až do roku 1957. Do relativně poklidného života Rudajevových, jejichž manželství bylo v letech 1935 a 1938 obohaceno narozením dvou synů, vstoupila ale politika. V roce 1957 během dovolené v Piešťanech na Slovensku při komunistické agitaci pro vstup do JRD (Jednotné rolnické družstvo – obdoba českých JZD) se zastal svého ubytovatele, rolníka, který si nepřál do JRD vstoupit. Tento čin byl komunistickými úřady kvalifikován jako pobuřování a MUDr. Viktor Rudajev byl odsouzen nepodmíněně k půlročnímu vězení. Na základě amnestie byl sice po pěti měsících propuštěn, avšak poděbradské vedení OÚNZ s ním rozvázalo pracovní poměr. Pokusil se uchytit na jiném místě v okrese (Nymburk, Milovice, Loučeň), ale tam všude dosáhla ruka komunistického aparátu, takže byl po velmi krátké době vždy propuštěn. Tato situace přivedla MUDr. Rudajeva roku 1959 k prvnímu infarktu a odchodu do částečného invalidního důchodu. Poslední roky života se věnoval kreslení (výstava jeho prací se uskutečnila roku 2009 v Galerii Ludvíka Kuby). Zemřel v nedožitých sedmdesáti osmi letech. Již zmínění synové Rudajevových patří rovněž k významným poděbradským osobnostem. Roku 1935 se Rudajevovým narodil první syn Alexandr, který po vzoru svého otce vystudoval medicínu a zároveň díky svému hudebnímu talentu i konzervatoř (klavír, kompozice). Jako lékař pracoval v Praze, ale roku 1967 s manželkou emigroval do Francie a posléze (1969) do USA. Tady působil nejprve v oboru psychiatrie, později se věnoval pouze hudbě jako skladatel. Zemřel roku 2002. Mladší syn manželů Rudajevových, Vladimír, se narodil roku 1938, vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze a stal se významným odborníkem v oblasti seismického výzkumu důlních otřesů (RNDr., DrSc., pracoviště Akademie věd ČR, kde působil ve vedoucích funkcích). (VR)