*1931 – †2020
Budoucí světově respektovaný dětský kardiolog se narodil ve Zborovicích. Jeho otec byl malíř a natěrač, ale na doporučení bratra Josefa, který absolvoval církevní školu a stal farářem Československé církve husitské, dal syna vystudovat gymnázium a v roce 1949 nastoupil na medicínu. Na přání tatínka se už za protektorátu naučil hrát na harmoniku, housle i klarinet, ostatně hudba byla jeho velkou celoživotní láskou. Jeho strýc Josef působil po Zborovicích v letech 1938 – 1955 na poděbradské husitské farnosti a Milan tam s ním opakovaně trávil prázdniny a město si velmi oblíbil. Navíc strýc, který byl za války v utajeném spojení s kaplanem Petřekem a biskupem Gorazdem, popravenými za heydrichiády nacisty, mu byl v mnoha životních situacích i respektovaným duchovním mentorem. Po dvouleté vojenské službě v Hradci Králové, aby mladý lékař Šamánek nemusel jako svobodný nastoupit na povinnou umístěnku na Slovensko, rychle se oženil se spolužačkou (později měli syna a dceru) a získali tak místo v uherskohradišťské nemocnici, kde pomáhal zvládat epidemii tyfu, která se na Moravě v 50. letech objevila. Tam ho objevil legendární profesor Švejcar, který hledal mladé lékaře s dobrým prospěchem. Jako absolvent s červeným diplomem u konkurzu uspěl a putoval do Prahy na druhou dětskou kliniku. Začátky byly krušné. Spal na pokoji denní služby, manželka zůstala na Moravě. Měl ohromné štěstí, že jeho experimenty při stipendijním výzkumu v Ústavu chorob oběhu krevního zaujaly profesora Aviada z filadelfské univerzity v USA. Ten mu v uvolněných šedesátých letech vybojoval přímo u prezidenta Antonína Novotného roční stáž v USA. Tam, nejenže se dokonale naučil anglicky, ale hlavně pokračoval ve výzkumu a podařil se mu objev světového významu – našel přímou souvislost mezi funkcí plic a oběhem krve v malém plicním okruhu. Přednášel o něm na slavných amerických univerzitách. Po návratu do Československa se začal cíleně věnovat dětem s vrozenými srdečními vadami. V roce 1969 získal doktorát věd a úspěšně se habilitoval na docenta pro obor pediatrie. V roce 1977 prosadil vznik Dětského kardiocentra v Motole a až do roku 1993 byl jeho přednostou. Jím vedené kardiocentrum zvýšilo průměrnou šanci na dožití dítěte se srdeční vadou na 99 %, což jako naprosto unikátní ve své době pod označením “česká škola” se stalo vzorem po celém světě. V roce 1987 byl jmenován profesorem. Ale v šedesáti letech se rozhodl, že se vydá dalším směrem. Začal se věnovat prevenci arteriosklerózy v dětském věku, což byla dosud zcela opomíjená cesta medicíny. A třetí, spíš bonusová životní etapa byla jeho přelomová propagace blahodárných účinků střízlivého pití alkoholu na lidské zdraví. Střídmé pití vína podle mezinárodních studií totiž výrazně snižuje nejen riziko srdečního infarktu, cévní příhody mozkové a hypertenze, ale také vznik diabetu. V roce 2003 mu však samotnému selhalo srdce a dva roky se potácel mezi životem a smrtí. A nakonec i přes pokročilý věk podstoupil v roce 2005 transplantaci a stal s nejstarším Čechem s transplantovaným srdcem. Už jako mezinárodně uznávaný kardiolog v osmdesátých letech pro sebe znovu objevil Poděbrady, město svého mládí, ale tentokrát z medicínského pohledu. V roce 1997 stál za vznikem Vědecké rady Lázní Poděbrady, kterou vedl až do své smrti a přivedl do Poděbrad přední české kardiology. Stal se také místopředsedou představenstva lázeňské společnosti. V roce 2004 inicioval vznik Centra časné rehabilitace, které poskytuje péči o pacienty již pár dní po operacích srdce. V roce 2013 se zasloužil o rozšíření lázeňské péče v Poděbradech o ortopedii. Lékařská legenda světového formátu začala také v Poděbradech pořádat stále prestižnější semináře o prevenci ischemické choroby srdeční se zaměřením na arteriosklerózu. Ve dvacátém ročníku lékařského kongresu bylo toto sympozium oficiálně pojmenováno jako Šamánkovy Poděbrady. Profesor MUDr. Milan Šamánek, DrSc. byl členem bezmála svou desítek českých i světových lékařských výborů, komisí a organizací. Za vědeckou činnost obdržel v roce 2016 Cenu Neuron. Patřil mezi ty výlučné evropské kardiology, kteří obdrželi čestný titul Founding Fellowof the European Society of Cardiology (1995). Jeho přínos české i světové dětské kardiologii a kardiochirurgii ocenil v roce 2010 prezident republiky medailí Za zásluhy 1. stupně. V roce 2016 se stal čestným občanem města Poděbrady. (LL)