*1932 – †2000
Narodil se v Olomouci do rodiny významných českých překladatelů anglické literatury, Hany (1903–1999) a Aloyse (1904–1988) Skoumalových. Otec byl navíc uznávaný literární a divadelní kritik. Měl dva sourozence, z nichž bratr Petr Skoumal (1938–2014) byl výrazný hudební skladatel, textař a klávesista. Vytvořil uměleckou dvojici s písničkářem Janem Vodňanským. Skládal scénickou hudbu k divadelním a televizním inscenacím, večerníčkům a k desítkám filmů. Sestra Ludmila Hanzlíková (*1942) pokračuje ve stopách svých rodičů jako překladatelka a nakladatelská redaktorka. Po roce 1933 se rodina přestěhovala do Prahy, kde otec Aloys Skoumal našel zaměstnání (Vojenský ústav vědecký a poté nakladatelství Vyšehrad). Po válce, v letech 1947–1950,Skoumalovi žili v Anglii, v Londýně. Otec Aloys tu působil jako kulturní atašé při československé ambasádě a tehdy patnáctiletý Jan se podrobil šestitýdennímu jazykovému kurzu a přešel na střední školu Dulwich College v Londýně. Po návratu do Československa (rodiče a mladší sourozenci se vrátili o pár měsíců později) strávil nějaký čas v Poděbradech na střední internátní škole pro válečné sirotky (Kolej krále Jiřího z Poděbrad), která sídlila na zámku. Tady roku 1951 složil maturitní zkoušku. Následné vysokoškolské studium, obor čeština-ruština, absolvoval již v Praze, na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (1951–1956). První zaměstnání našel na Vysoké škole ruského jazyka a literatury a po jejím zrušení roku 1960 přešel na Filozofickou fakultu UK, kde se věnoval obecné a komparativní fonetice a výzkumu intonace. Roku 1973 musel z fakulty z politických důvodů odejít a zároveň dostal zákaz publikování. Živil se jako dokumentátor v ČKD Vysočany (1974–1978), později jako knihovník a překladatel v Ústavu dopravního inženýrství (1978–1989). Soukromě vyučoval ruštinu a angličtinu a věnoval se studiu jazyka jidiš. Vracel se tak k židovskému původu své matky Hany (rozené Duxové) a připomínal si utrpení otce, který byl na konci druhé světové války jako manžel židovky internován v pracovním táboře ve slezském Klettendorfu u Wroclawi. Znalost jidiš pak Jan Skoumal uplatnil v překladech románů amerického spisovatele Isaaka Bashevise Singera. Po převratu roku 1989 se Jan Skoumal vrátil na Filozofickou fakultu UK, ale setrval tam jen čtyři roky (1990–1994). Po odchodu do důchodu se opět začal věnovat překládání (beletristické a odborné texty, také populárně naučné dokumenty pro Českou televizi) a pracoval pro neziskovou organizaci IGFM (Mezinárodní společnost pro lidská práva). Zemřel ve věku 68 let. (LK)