*1962
Sportovní komentátor a televizní režisér Václav Svoboda se narodil po čtrnáctiletém manželství svých rodičů, když v potomka už ani nevěřili. Tatínek Václav strávil celý život v Poděbradech vyjma dětství, kdy žil v Nitře, kde jeho otec, legionář a důstojník pomáhal budovat prvorepublikovou Československou armádu. Do Poděbrad se vrátili po okupaci a Václavův tatínek jako ročník 1921 musel na nucené práce do Německa. Zde onemocněl tuberkulosou, ze které se sice vyléčil, ale ve sportu aktivně pokračovat nemohl. Přesto mu zůstal věrný a přes 30 let dělal sekretáře fotbalové oddílu Jiskry a posléze Sklo Bohemie. S manželkou Zdenou se seznámil jako trenér poděbradských volejbalistek, za které hrála. Na začátku války se přestěhovala z Nymburka a na podzim 1946 nastoupila na nově vzniklou pedagogickou fakultu UK Praha. Učila ve městě i okolí, v Městci Králové třeba i Martu Kubišovou. Jako obdivovatelka prezidenta Masaryka a skautingu se nesžila s osnovami padesátých let a po problémech a šikanování školství opustila. Dlouhé roky například prodávala lístky v poděbradském kině. Václav chtěl být odmala sportovním novinářem, na což mělo vliv i to, že otec dodával do krajských novin Svoboda a okresních Nymbursko sportovní zprávy a výsledky z regionu a malý Vašek mu pomáhal. Po gymnáziu vystudoval fakultu žurnalistiky UK a během této doby psal články z poděbradského sportu, zejména basketbalu či tenisových turnajů. Právě s basketbalem začínal v Jiskře a později ve Sklo Bohemii získal dvakrát bronzové medaile na republikových šampionátech žáků. Mnohem více mu ale šla práce hlasatele basketbalových zápasů, se kterou začal jako gymnazista. V roce 1981 na fakultě začal hlásit na stadionu fotbalové Slavie Praha. Po skončení školy a vojně nastoupil jako sportovní redaktor do Večerní Prahy a v roce 1987 do Československého rozhlasu, jenže tady už od roku 1959 pracoval jiný Václav Svoboda, legendární rozhlasový sporťák. Problém Václav vyřešil pseudonymem, kterým se přihlásil k Poděbradům jako Václav Poděbradský. K vytouženému rozhlasovému přestupu nejvíce pomohla práce hlasatele na MS ve volejbalu v Praze 1986. Tím byl splněn jeho celoživotní sen. Zároveň psal do časopisů rozhovory a recenze o populární hudbě, což vycházelo z toho, že několik let dělal v Poděbradech a okolí diskžokeje. V létě 1989 dostal nabídku do Československé televize, kterou po velkém přemýšlení přijal. Zde uváděl sport v Televizních novinách, Aktualitách, Brankách, bodech, vteřinách, komentoval například na OH 1992 v Barceloně, tenisový Wimbledon, Davis cup, a hlavně fotbal a motorismus. A právě touha zůstat u fotbalu jej přivedla do televize Nova, kde od jejího začátku v roce 1994 vyráběl jako šéfproducent a později majitel firmy Telemark veškeré sportovní přenosy, hlavně fotbalovou ligu a mezistátní zápasy reprezentace. Kromě komentování je začal od roku 1995 i režírovat. V roce 2008 ukončil podnikání a přijal nabídku TV Nova na stálé místo režiséra, aby se o čtyři roky později stal šéfrežisérem. Kromě sportu režíruje veškeré zpravodajství a publicistiku, například Televizní noviny, Snídani s Novou, debatu Za pět minut dvanáct, magazín Víkend, různá volební studia nebo všech deset Vánočních poselství prezidenta Miloše Zemana. Režíroval přes tisíc sportovních přenosů a přes pět tisíc večerních Televizních novin. Od roku 2009 komentuje silniční motocyklové závody na Nova sport, kde v poslední době vytvořil dvojici s bývalým jezdcem MotoGP Karlem Abrahamem a spolu jezdí po Velkých cenách celého světa. Sám také závodil na republikové úrovni a úspěchy má zejména v závodech historických motocyklů do roku výroby 1979, kde se stal dvakrát vicemistrem Evropy. Vytvořil sbírku 60 strojů, které jsou vystaveny v Technickém muzeu v Brně. V roce 2017 napsal s Miroslavem Paskovským knihu Srdce bije pro basketbal, která mapuje historii tohoto sportu v Poděbradech. (LL)