*1976
MUDr. Zuzana Víchová žije a pracuje jako lékařka ve francouzském Savojsku. Ale narodila se do poděbradské rodiny manželů Víchových a v Poděbradech žila do svých 25 let. Maminka Jaroslava Víchová (1945), rodačka z Kutné Hory a absolventka Střední průmyslové školy chemicko-technologické sklářské v Novém Boru, byla po celý život zaměstnána v oboru sklářství. Tatínek Ing. Jiří Vích (1943), poděbradský rodák, vystudoval elektrotechnickou fakultu ČVUT, která tehdy sídlila na poděbradském zámku, a po krátké pracovní epizodě na poděbradském vysílači (1967–1969) se vrátil na svoji almu mater jako odborný učitel. Později působil ještě na dalších školách v okrese. Rodina Zuzany Víchové, roku 1978 obohacená o syna Jiřího, se často a ráda věnovala sportu, což se projevilo i v pozdějším „francouzském životě“ Zuzany Víchové. Základní a středoškolské vzdělání (gymnázium) získala Zuzana Víchová v Poděbradech. Zajímala ji také výtvarná činnost a navštěvovala místní Lidovou školu umění. Už od mládí si ale přála stát se lékařkou. To se jí také podařilo. V letech 1994–2001 vystudovala medicínu na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Mezi 5. a 6. ročníkem studia absolvovala roční studijní pobyt v Paříži. Francouzský systém předatestačního vzdělávání lékařů se jí velmi zalíbil, a proto se po promoci rozhodla absolvovat ve Francii nostrifikaci českého diplomu, která trvala dva roky a vyžadovala zúčastnit se dvou rozhodujících celostátních konkurzů. Od roku 2003 nastoupila k pětiletému specializačnímu vzdělávání v oboru anesteziologie a resuscitace v univerzitních nemocnicích v Lyonu a po jeho absolvování v roce 2008 v Lyonu zůstala a nastoupila na oddělení anesteziologie a resuscitace v univerzitní nemocnici specializované na kardiochirurgii, cévní a hrudní chirurgii. V Lyonu žila celých deset let a ve volném čase se věnovala různým sportům, jako jsou horská turistika, běhání, horolezení, všechny druhy lyžovaní včetně skialpinismu. Přihlásila se do místní odnože francouzského alpinistického klubu (CAF), se kterým se v létě i v zimě účastnila různých výprav v blízkých Alpách. Výpravy do francouzských, ale i italských, švýcarských nebo norských vysokých hor podnikla také s vysokohorskými vůdci z Chamonix. Svoji lásku k horám spojila i se svou profesí lékařky a absolvovala dvouletý kurz horského záchranářství a vysokohorské medicíny při univerzitě v Grenoblu a tři roky pak sloužila vedle svého zaměstnání v Lyonu i služby na základně horské záchranné služby v Alpe d’Huez nad Grenoblem. V této době se seznámila se svým budoucím partnerem Philippem, francouzským lékařem anesteziologem z Grenoblu, který také pracoval u horské záchranné služby. V lednu 2015 se spolu přestěhovali do savojské metropole, města Chambéry, kde Zuzana nastoupila na anesteziologicko-resuscitační oddělení (ARO) místní nemocnice. Téhož roku se jim zde narodila dcera Julie a dva roky poté druhá dcera Anna. Horská záchranářská práce musela ustoupit novým mateřským povinnostem, ale láska k horám zůstala. Savojsko je rájem horalů a dnes už do okolních kopců vyrážejí s maminkou i dcery. Rodina Zuzany Víchové spolu s poděbradskou babičkou pravidelně vyráží také do italských Dolomitů na lyžování a cyklistiku. Také vazba na rodné město u Zuzany přetrvává. Do Poděbrad jezdí s rodinou velmi často. Dcery mluví francouzsky i česky a během školních prázdnin, kterých mají děti ve Francii více, pobývají v Poděbradech a navštěvují několikrát do roka výuku na zdejší základní škole, zakončenou každoročně zkouškami z českého jazyka a od 4. třídy i z vlastivědy. Rodiče si přejí, aby jim bylo uznáno plnohodnotné základní školní vzdělání v ČR. Podle citátu Antoina de Saint-Exupéryho: „Odkud pocházím? Pocházím ze svého dětství“ Poděbrady jsou a budou pro Zuzanu stále domovem a je moc ráda, že i její dcery od malička říkají „doma v Poděbradech“. (LK)