*1865 – †1941
Lázeňský lékař, hrdý Sokol a jedno z předních jmen kulturně-společenského života, která se nesmazatelně zapsala do poděbradské historie. Tak lze ve zkratce charakterizovat Jakuba Vondrovice, jehož příběh se začal psát v Nevolicích u Domažlic, kde se narodil do chudé rolnické rodiny. Po gymnáziu a studiích medicíny na pražské univerzitě krátce působil jako lékař v Žiželicích u Chlumce nad Cidlinou, trvalým domovem se mu však od roku 1892 staly Poděbrady. Zde se vedle Bohumila Boučka ujal funkce druhého praktického lékaře a společně se pak podíleli na rozvoji poděbradských lázní. Vondrovic sledoval účinky minerálních vod při léčbě úplavice a kožních onemocnění a podíl nesl také na založení vyšetřovacích a léčebných ústavů. Po celý život neúnavně sledoval nejnovější medicínské pokroky a trendy v lékařství, aby mohl svým pacientům co nejlépe pomáhat. Z jeho pera pochází Kronika poděbradských lázní (1939). Svou pozornost zaměřil nejen na kvalitní lékařskou péči, ale rovněž na pohodlí lázeňských hostů, pro které nechal na Riegrově náměstí postavit penzion Chodská. Ten byl později doplněn o třípodlažní nárožní dům nesoucí stejné jméno (Villa Chodská). Nejen prací je však člověk živ a v případě Jakuba Vondrovice to platí několikanásobně. Již od dob studií se zajímal o veškeré kulturní dění, navštěvoval koncerty, besedy či výstavy. Jeho upřímné vlastenectví se projevovalo na každém kroku a tak není divu, že se v Poděbradech angažoval v mnoha spolcích. Hned po svém příchodu byl přijat mezi sokolské členy, vzápětí byl jmenován jednatelem Sokola a v letech 1904 – 1933 zastával funkci samotného starosty jednoty. Ve své sokolské činnosti byl velmi aktivní: cvičil, přednášel, staral se o organizaci vzdělávacích i zábavních akcí, působil jako zapisovatel, delegát do sokolské župy i České obce sokolské. Mimo to projevoval své občanské cítění v městském výboru či politickém klubu, kulturní vyžití nalezl v Městské besedě, Divadelním spolku Jiří a v prozatímním výboru Muzejního spolku. Z jeho iniciativy byl založen místní týdeník Nezávislost. Podílel se na vzniku Klubu poděbradských lékařů a v období První republiky spoluzakládal Náboženskou obec Církve československé v Poděbradech. Nastíněný bohatý výčet však přesto není konečný – své jméno spojil Jakub Vondrovic se zrodem Ligy proti tuberkulóze, sdružení Červeného kříže a dalších humanitárních organizací. Na jeho životní cestě jej doprovázela Anna Horová, kterou pojal za manželku v roce 1902. Z jejich manželství vzešly celkem čtyři děti, dospělosti se však dožily pouze dvě – syn Otakar a dcera Lidmila. Ačkoliv volného času doktoru Vondrovicovi nezbývalo mnoho, věnoval jej rodině a svým koníčkům: vzdělávání, historii, zahraniční literatuře, přírodě a zahradničení. Na osobnost Jakuba Vondrovice vzpomínali jeho současníci jako na pracovitého, výborného lékaře, který se svým zájmem, aktivitami a přátelskou povahou zasloužil o podobu Poděbrad své doby. Je pochován v rodinné hrobce v Poděbradech – Kluku, kterou zdobí jeho reliéf v sokolské uniformě. (BS)