*1977
Třebaže služba církvi jej přivedla pouze na krátký čas do Poděbrad, patří k lidem, kteří v Poděbradech zanechali svou stopu a kdo ví, možná ještě přibudou někdy i další otisky. Totiž, když ještě ani náhodou netušil, že jednou bude poslán za věřícími své církve do Poděbrad, tak pokaždé, když přes Poděbrady s manželkou Lenkou městem projížděli, tak si říkali, jak by to bylo skvělé, tady jednou žít. Přání se splnilo a nikde není řečeno, že nemůže být i další pokračování. Narodil se v Olomouci, kde jeho otec Vít pracoval jako správce adventistické modlitebny, ale protože neměl státní souhlas k výkonu práce duchovního, tak to vykonával tajně. Souhlas mu byl jako nespolehlivé osobě odepřen, protože na vojně z důvodu náboženského přesvědčení odmítl nastoupit v sobotu do služby a tak skončil ve vězení. Otec byl dlouholetý kazatel Církve adventistů, býval předsedou nadace ADRA a stále ještě je nemocničním kaplanem. Maminka Milada pracovala jako lékárnice. Vít má dvě sestry. Jindřiška učí na základní škole a současně je asistentkou režie v České televizi. Druhá sestra Lenka žije v Anglii. V dětství sice vyrůstal v náboženském prostředí, ale možná právě proto ani na okamžik neuvažoval, že by šel ve stopách otce, protože se zaškatulkováním jako příslušník věřící rodiny měl jen problémy. Až teprve na gymnáziu v Ostravě se stalo, co se stát muselo – uvěřil v Boha a po maturitě přešel na teologický seminář Církve adventistů sedmého dne. Jako kazatel začal pracovat v Turnově s působností pro Želený Brod a Jičín, následně přišel Náchod se starostí o sbory v Hronově, Červeném Kostelci a Jaroměři a přes krátkou zastávku v Praze v roce 2011 nastoupil do vysněných Poděbrad, kde pod jeho pastorační práci spadal ještě Kolín. Při příchodu se přihlásil do městské povodňové komise. Krátce na to vypukly velké povodně a tři měsíce si Vít Vurst vyzkoušel na vlastní kůži, jaké to je být v první linii mezi potřebnými. Obětavě zásoboval občany a hasiče vodou, jídlem, rozdával naději a s nimi třeba i nezbytné repelenty, vysoušeče a tak se okamžitě neformálně zapojil do života města. V roce 2013 přišel s kolegou kazatelem Petrem Geldnerem ze zdejší bratrské církve s myšlenkou na open air půlnoční bohoslužby, které od té doby 24. prosince probíhají každý rok jako výrazná ekumenická aktivita. V poděbradské modlitebně se rychle stabilizoval velmi slušný počet věřících, úspěšně spolupracovali s místními sbory hasičů, s ostatními kolegy faráři poskytoval ve spolupráci s městem pravidelnou duchovní útěchu i ateistům, rozšířili záběr Noci kostelů a svou poděbradskou etapu ukončil v roce 2015, protože byl zvolen předsedou Českého sdružení Církve adventistů sedmého dne, tedy do podobné pozice jako v jiných církvích je sídelní biskup. Důvěru, kterou v této práci získal, dokládá i fakt, že do této zodpovědné funkce byl zvolen už potřetí v řadě. Snaží se, aby církev byla součástí společnosti, snaží se ji otevírat ven k veřejnosti a třeba v probíhající ukrajinské krizi byla právě Církev adventistů ukázkovým příkladem obětavé a nezištné pomoci. Vít Vurst je také členem správní rady ADRA, přišel s myšlenkou udělovat Cenu Michala Velíška, kterou následně jeho otec a ADRA uvedli v respektovaný a úspěšný život. Je členem dozorčí rady Klubu mladých věřících Pathfinder a předsedou školní rady Křesťanské střední, základní a mateřské školy Elijáš. Vít Vurst je ženatý a s manželkou Lenkou se potkali, jak jinak, v rámci církevního společenství. Manželka je vystudovaná inženýrka ekonomie a své aktuální pracovní uplatnění našla jako ekonomka v humanitární organizaci ADRA a také učí na lyceu školy Elijáš. Společně mají dva syny Daniela a Tomáše. (LL)