*1972
Poděbradský rodák, jak jinak než z porodnice v Městci Králové, je ze silného ročníku 1972. A třebaže si otec přál, aby byl jeho lékařským následovníkem, Dan si myslel na právníka, ale nakonec mu učarovalo moderování a rádio, konkrétně Radio 1, kde za mikrofonem sedí už bezmála 30 let! A bere to jako obrovskou životní výhru. Ale než se k tomu propracoval, to byla docela fuška. Otec František byl dětský lékař a kardiolog a matka Alena vystudovaná knihovnice se specializací na lékařskou literaturu. Má ještě mladšího bratra Michala, který vystudoval High School v USA a nyní se věnuje produkci. Dědeček z matčiny strany byl původem Volyňský Čech a za druhé světové války létal jako radista v posádce bombardéru s rudou hvězdou na trupu. Druhý dědeček byl přesně to, o čem psal Miroslav Švandrlík. Pro komunistický režim politicky nespolehlivý člověk, zkrátka „Černý baron“. Domácí politické diskuse u stolu proto byly velmi výživné a hlavně pomáhaly formovat Danův životní názor. Když mu byly dva roky, z důvodu bytové nouze se rodina odstěhovala do Chomutova, kde otec jako dětský lékař dostal byt. Tam také prožil dětství a dospívání, včetně gymnaziálního studia. V roce 1990 se Waltersteinovi opět vrátili do Poděbrad a Dan se dvakrát po sobě neúspěšně pokoušel o studium práv. Možná víc než samotná advokátní praxe ho zajímala dostupnost právních služeb i pro méně bonitní klienty. Osud však rozhodl, že z 20 tisíc uchazečů vybrán ke studiu nebyl a tak místo dráhy „advokáta chudých“ se chvíli začal protloukat životem. Živil se jako projektant u rýsovacího prkna, zkoušel podnikat, montoval okna, pracoval v baru, rozvážel potraviny, zkrátka práce všeho druhu. Nakonec zjistil, že jeho životní cesta by měla nějak šikovně propojit muziku a média. Pracoval na tom jako výzkumník trhu a veřejného mínění, head PR tzv. love brands, marketing executive v IT školení, produkční, dramaturg až skončil jako programový ředitel známého pražského klubu Roxy. V roce 1997 poprvé usedl do vysílacího studia Radia 1 a už tam zůstal natrvalo. Láska se opouští jen těžko. Bere to jako srdeční záležitost a také pracovní Olymp. S jeho novým rozhlasovým angažmá nebylo zbytí a Dan se přestěhoval v roce 1998 natrvalo do Prahy, ale nikdy kontakt s Poděbrady nepřerušil. I proto, že tady má spoustu kamarádů, se kterými zažil báječné okamžiky, a podrželi ho v těch chvílích nejtěžších. Nezbytná facka osudu přišla někdy v roce 2014, když se po magnetické rezonanci dozvěděl, že má roztroušenou sklerózu v progresivní formě. Byla to rodina, kamarádi a práce, co mu pomohli a stále ho drží nad vodou, protože, jak Dan říká, má rád život a nebude se trápit nějakou pitomou diagnózou. V té době byl už ženatý s manželkou Janou (*1974), která je vystudovaná zdravotní sestra se specializací na postižené děti, ale aktuálně pracuje v oboru obchodu a služeb. A v roce 2009 se manželům Waltersteinovým narodil syn Daniel. Telegrafický průřez Danovým životem bude v závěru netradičně patřit vzpomínce na kamarády, kteří byli a jsou jeho pevnou životní oporou. Dobromil Tuček mu ve 13 letech poprvé pustil The Cure a Siouxsie and the Banshees, post punk a vznikla láska navždy! S Honzou Bočkem ze základní školy sbírali plakáty, nahrávali kazety a hlavně hráli fotbal. Ostatně fotbal je vedle tenisu a lyžování velká Danova sportovní láska. Mezi kamarády se vmezeřila při vzpomínkách i skvělá profesorka Cenková! Patří sem poděbradská nepřehlédnutelná figura Daniel „Boban“ Knebl, s nímž prožil stovky hodin tenisu, basketu a všechno končilo u skvělé muziky. A hlavně pak další Poděbraďák, vynikající grafik Roman „MadDog“ Černý, kterému pravidelně na Radiu 1 posílá do nebe písničky jeho oblíbených kapel. Vzpomíná na Pedra, Žemlu a Hlavu z tak zvaných nezávislých diskoték na Záložně v Nymburce a také sem patří Pavel „Krtek“ Krtouš, který je kvalitou hry na basu srovnatelný se Simon Gallupem (The Cure). Z Radia 1 je to neskutečná Lenka Weinerová. Absolutní důvěra u něj panuje k Tomáši „Znamen“ Znamenáčkovi, Honzovi „Madman“ Dvořákovi, k Pavlu „Bóřa“ Kleníkovi. Často a rád také vzpomíná na renesančního člověka Tomáše „Kalič“ Kalendu. Na bráchu a ségru v triku Vladimíra De Aubre E Lima & Patricii De Aubre E Lima, na Filipa Stoulila, Vlastu Touše, nebo na Pavla Bidla, který je nedostižný, jak umí mixovat do beatu. A samozřejmě Petr „Peebee“ Bulíř, jehož pomoc z kraje Danových zdravotních trablů byla zásadní a nenahraditelná. Zdaleka ne každý člověk by dokázal kolem sebe vyjmenovat tolik kamarádů na život i na smrt. Možná je to dáno tím, že Dan Walterstein je sice solitér v práci i v životě, ale právě proto potřebuje intenzivně kolem sebe vnímat lásku a přátelství. (LL)