*1953
Protože tatínek Přemysl (1925–1997) byl voják z povolání, nejen Jiří, ale i celá rodina, včetně maminky a obou bratrů cestovala s otcem od posádky k posádce, kam byl otec aktuálně převelen. Proto také má Jiří Zíka v rodném listě uvedené jako rodiště Podbořany. Rodina zpočátku žila až do roku 1957 v Plzni, v letech 1957–1959 to byla Banská Bystrica. Tady dokonce bydleli v bytě, kde byl štáb Slovenského národního povstání. Pak na devět let zakotvili v Trenčíně. Tím se také vysvětluje, proč Jiří celou základní devítiletou školu vychodil na Slovensku. A tam se také poprvé seznámil s hypnózou, která se mu nakonec stala na celý život profesním údělem. Vzpomíná, že mu bylo asi tak osm let a s partou asi deseti kluků, po slovensky chalanů, si hráli ve sklepě. Byli mezi nimi asi o dva roky starší Dušan a Stano. A jednou Stano řekl Dušanovi, že ho zhypnotizuje. Dodnes si Jiří pamatuje, jak ukázal prstem na místo u zdi a řekl: „Postav se hentam.“ A chvíli nato povídá: „A teraz sa postav hentam,“„ a prstem ukázal zase na jiné místo. Dušan to poslušně vykonal a Stano vítězoslavně oznámil, že ho právě zhypnotizoval. Nikdo netušil, o co jde a tak se Jirka pro jistotu zeptal doma, co to taková hypnóza je a maminka mu vysvětlila, že to se jeden podívá do očí druhého a ten pak okamžitě usne… Maminka Jarmila (1930–2020), když se usadili v Brně, pracovala jako mistrová domácích švadlen v Moravské ústředně Brno. Prvorozený bratr Přemysl (*1951) podnikal ve stavebnictví a nejmladší bratr Luboš (*1954) zase pracoval jako vedoucí výroby turbín Siemens Brno. Jen Jiří se vydal humanitním směrem, na rozdíl od většiny rodiny. Po maturitě na brněnské SVVŠ nejprve dva roky studoval sociálně právní nástavbu. Tady získal kvalifikaci sociálního pracovníka. Pak přišla dvouletá základní vojenská služba, ze které byl vyřazen v hodnosti vojína, čímž jen potvrdil, že v otcových stopách, který odešel do důchodu v hodnosti plukovníka, se zcela určitě nevydá. Po vojně byl přijatý na studium odborné psychologie Filosofické fakulty v Brně a po absolutoriu začal pracovat jako klinický psycholog ve zdravotnictví. Psychologii si vybral zcela záměrně, protože mu v paměti uvízl zážitek z dětství a toužil se stát profesionálním hypnotizérem. A to se mu nakonec i povedlo. Hypnózu na vědecké bázi provozuje už 40 let a praktikuje ji jako účinnou léčebnou metodu. Za svůj profesní život provedl více jak 35 tisíc individuálních hypnóz a tisíce skupinových hypnotizací. V letech 1983–1990 působil jako psycholog atletické reprezentace Československého atletického svazu, byl členem realizačního týmu diskařky Zdeňky Šilhavé a tudíž má nezanedbatelný podíl na jejím světovém rekordu v hodu diskem v roce 1984. Tehdy hodila na mítinku v Nitře disk do vzdálenosti 74,56 m a dones je to druhý nejlepší světový výkon v historii. Za další zásadní odborný úspěch považuje, že po dvou minutách nepřímé masáže srdce dokázal vrátit klinicky mrtvého muže k životu a stejně tak se hypnózou zasloužil, že po pětiměsíčním bdělém komatickém stavu přivedl pacienta zpět do života. Jiří Zíka je autorem dvou populárně naučných knih o hypnóze (Hypnóza není spánek a Fenomén hypnóza). Díky tomu je také mediálně známou osobností, byl hostem talk show Jana Krause i Karla Šípa, měl svůj vlastní televizní pořad. Na portálu Psychologie pro každého je umístěn jeho seriál otázek a odpovědí o jednotlivých tématech hypnoterapie. V neposlední řadě je lektorem na essential college, kde trénuje studenty v mistrovství v komunikaci prostřednictvím transu a hypnózy. Vedle svého profesního zájmu sám také aktivně sportoval. Už od 16 let běhal dlouhé tratě. Závodil za Moravskou Slavii Brno a úspěšně zaběhl 30 klasických maratonů. Jeho nejlepší čas je 2 hodiny 38 minut, což by mu přesně před sto lety stačilo v Paříži 1924 na zlatou olympijskou medaili. Ale i v dnešní době takový výkon za těmi nejlepšími zaostává jen o nějakých úctyhodných dvacet minut. Jeho osobní rekord v hodinovce činí 17 kilometrů a 639 metrů. Psycholog PhDr. Jiří Zíka se desítky let věnuje hypnóze, a třebaže působí v Praze jako hypnoterapeut, lektor a trenér klinické hypnózy, už 30 let žije v Poděbradech a užívá si pohody lázeňského města. Do Poděbrad jezdil už někdy v šedesátých letech za strýcem, který ve městě bydlel na Palackého ulici nad tehdejší prodejnou Šicích strojů a kol, ale pracoval jako ředitel ZPA Pečky. A nakonec se do Poděbrad Jiří Zíka v roce 1995 i přiženil. Našel si manželku Janu (*1961), která byla prostřední dcerou poděbradského praktického lékaře MUDr. Jiřího Veselého. Budoucí manželé se seznámili na kulturní akci, kterou Jana Veselá tehdy pořádala. Dnes podniká v reklamě, věnuje se billboardům a reklamním předmětům. A pokud jde o stále onu trochou tajemství zahalenou hypnózu, sám Dr. Zíka tvrdí, že dosud nikdo na světě stále přesně netuší, jak to v hlavě během transu funguje. Hypnotizéři sice dovedou dočasně oddělit vůli od těla a psychiky, mohou pracovat s nevědomím, ale co se v té hlavě děje, si zatím nikdo se stoprocentní jistotou popsat netroufne. (LL)