*1881 – †1975
Rodákem z Poděbrad byl také Rudolf D. Zoulek, Jeho otec Jan působil jako adjunkt (tedy pomocný úředník) na berním úřadě v Poděbradech. Rodiče Jana Zoulka přišli do Poděbrad z Milevska. Matka Rudolfa se jmenovala Tekla a byla dcerou úředníka u dráhy ve Weidhofenu an der Ybbs (v Dolním Rakousku). Rudolf tedy pocházel z vyššího sociálního prostředí, z úřednických kruhů a po absolvování měšťanky rodiče syna poslali do Prahy vystudovat střední školu a následně i práva. Mnohem víc než vystudované profesi se však věnoval psaní řady nenáročných divadelních veseloher, které byly ve 20. a 30. letech úspěšně inscenovány a zároveň vycházely knižně. Některé Zoulkovy hry měly zřejmě i satirický přesah, jak naznačuje titul komedie Salcamt z roku 1926, který odkazuje ke starému rakouskému výrazu Salzamt. Původně byly „Salzamty“ úřady solivarů v Rakousku, tedy úřady při těžbě soli. Po jejich zrušení roku 1850 přešel výraz „Salzamt“ do hovorové řeči jako označení byrokratických praktik, které lidem znemožňují jakoukoliv stížnost. V češtině: Můžete si stěžovat třeba na lampárně. Z dalších her z třicátých let minulého století lze uvést třeba Obsazeno, Snadno a rychle, Film, Případ revizora Kožulína. Dobová recenze sděluje, že Zoulkova divadelní hra Film byla nastudována v Národním divadle, měla skvělé obsazení (Jaroslav Vojta, Stanislav Neumann, Saša Rašilov, Rudolf Deyl, Růžena Nasková) a v roce 1928 se dočkala devatenácti repríz. Její děj prozrazuje inspiraci americkým filmovým světem. S filmem, nově se rozvíjejícím uměleckým žánrem, se Zoulek potkal právě jako autor filmového scénáře. Prudce se rozvíjející filmový průmysl, finančně podporovaný i mladým československým státem, potřeboval filmová libreta a oslovoval spisovatele a příležitostné literáty. Roku 1928 v soutěži Filmové ligy československé, založené krátce po válce se záměrem bdít nad uměleckou kvalitou československého filmu a povzbuzovat produkci původních filmových scénářů, Zoulek získal druhou cenu (5000 Kčs) za scénář k filmu Stínohra života, přičemž první cena nebyla udělena (soutěže se zúčastnilo 191 autorů). Film podle Zoulkova libreta ovšem natočen nebyl a Zoulek se pravděpodobně dál autorsky věnoval pouze divadelní tvorbě. S Manželkou Marií, rozenou Pištěkovou (*1892), žil v bezdětném manželství v Praze na Smíchově na Nábřeží Legií, ale protože se zřejmě jeho literární činnosti i právnímu poradenství dařilo, pořídil si v roce 1930 v Řevnicích č.p. 300 letní dům, kam se v roce 1950 přestěhoval natrvalo, chtěje zřejmě uniknout ruchu nové doby, které příliš nerozuměl. (LK)