*1957 – †2013
Původní profesí chemik, potom pošťák v Krkonoších, rekvizitář, kulisák v kolínském divadle a také v černém divadle Ta Fantastika, se kterým procestoval kus světa. Nejen s černým divadlem se podíval do více než čtyřiceti zemí světa včetně Asie a Středního Východu. Byl to sportovec tělem i duší, pravidelně běhal na cyklostezkách podél Labe, a když napadl sníh, běžecké boty vyměnil za běžky. Na běžkách elegantně bruslil, stejně jako na skutečných bruslích a když občas zamrzlo Jezero, organizoval tam veřejné bruslení a přátelské hokejové mače. Stále si udržoval štíhlou, lehce předkloněnou postavu, elegantní byl v jakémkoliv outfitu. Byl také náhradním brankářem Dukly Praha a podle vlastních slov byl především člověkem aktivním. Původem byl sice z Kolína, ale Tomáš Kalenda do Poděbrad patřil. Svoje kořeny zapustil v restituované bývalé zámečnické dílně svého dědečka v Labské ulici. Tam se scházeli milovníci u alternativní kultury a u dobrého vína. Jednou tam přišla na skleničku vína skupina britských učitelů pobývajících v Poděbradech na výměnném pobytu v hotelové škole. A po několika skleničkách vína začali s pábitelem Tomášem řešit logistiku dovozu červeného vína přes kanál La Manche do Anglie a začínali u objemu jedné cisterny měsíčně… Jeho bar Pod Zámkem byl fenomén. Tomáš Kalenda byl vizionář a snil o koncertech, které bude v baru pořádat, i když dílna, kde se akce měly konat, nutně potřeboval vystěhovat a na kontejner nebyly finance. Jiný host, který se nadchl pro Tomášovo víno, se toho dovtípil, a byť cizinec, peníze na kontejner k Tomášovu úžasu poslal. Tím se otevřela cesta k řadě koncertů rockových českých kapel (a různých literárních a divadelních večírků). Bar Pod Zámkem v letech 1995 – 2005 byl chrámem kvalitní kultury. Tomáš sám vybíral vstupné, za pultem připravoval nápoje a občerstvení a ještě si stihl se všemi návštěvníky povídat. Pamětníkům se vybaví nádherné a živelné koncerty MCH Bandu, Sester Steinových, Phila Shoenfelta, Dunaje, Deep Sweeden. Chodilo se tam na Zuby Nehty, Vlastu Třešňáka nebo Václava Koubka, na čtení básníků Ewalda Murrera, Andreje Stankoviče a dalších. A když tam zrovna nikdo nekoncentroval, Tomáš ochotně návštěvníkům pouštěl se zasvěceným komentářem skvělé nahrávky Beatles a kvalitního jazzu, kterých měl spoustu ve své dobře vybavené diskotéce. V tom báječném místě se tradovalo, že se tam kdysi jeden z účinkujících rozhlédl a pravil: „Už jsme vystupovali všude, ale… tady je to taky dobrý. „ A soudě podle trvalého zájmu veřejnosti to bylo to víc než „dobrý“. Plakáty uskutečněných akcí a koncertů na stěnách připomínaly předchozí zážitky. Výzdobu zařídil Tomáš z vyřazených divadelních, někdy hodně bizarních kostýmů. A nesměli chybět ani Tomášovi nejvěrnější psí přátelé. Komunální volby v roce 2006 ho vynesly na post místostarosty města za Poděbradské fórum. Není divu, všichni Tomáše znali jako férového chlapa, který drží slovo a za Poděbrady bude i dýchat, bude-li třeba. Jenže rok po volbách došlo na radnici k malému zemětřesení a vítězné Poděbradské fórum skončilo v opozici a brzy se demonstrativně všichni zastupitelé vzdali svých mandátů, takže dva roky místo dvaceti sedmi zastupitelů bylo jich na radnici jen patnáct. Tomášovi se podařilo přivést do Poděbrad vynikajícího výtvarníka z Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze profesora Kurta Gebauera i s jeho žáky, který si od té doby vytvořil k našemu městu silný vztah. Po zmařeném angažmá v komunální politice v dalších volbách v roce 2010 opět uspěl, byl členem městské rady a krátce v čase reorganizace dokonce řídil i městské technické služby. Ale v té době už se rozhodl, že prodá kultovní Bar Pod zámkem a záslužnou osvětovou kulturní činnost na hřebík. Usadil v Osečku. Na pravém břehu měl Tomáš chatu se zahradou, takže myšlenka obnovit tradici zde dávno zaniklého přívozu a stát se tak prvním polistopadovým převozníkem přišla spontánně. Obětavec Kalenda první převozní loď z velké části zaplatil z vlastní peněženky. Odešel nečekaně, uprostřed nedokončené práce. (ES)