*1915 – †2001
Do Poděbrad se zatoulal z Moravy, kde se narodil v Kunovicích tradiční rolnické rodině s velkým hospodářstvím. Ze čtyř dětí zůstali hospodařit dvě a Jan s bratrem se vydali na medicínskou dráhu. Strýc Jana MUDr. Gála byl úspěšný zubní lékař v Poděbradech a nabídl svému synovci, aby se u něj vyučil dentistou. Nabídka byla pro mladého chlapce z venkova velmi lákavá a tak po ukončení školní docházky odjel v roce 1929 do Poděbrad. Po vyučení složil odbornou zkoušku jako dentista a začal pracovat u svého strýce v jeho soukromé ordinaci. Řízením osudu se mu tak Poděbrady staly novým domovem. Byl velmi společenský člověk se širokým srdcem. V Poděbradech také našel svou první manželku Marii Krausovou, jenže začínající rodinnou idylu těžce poškodila válka. Manželka byla židovského původu, a zatímco její rodiče i sestra byli v internačních táborech, její relativně normální válečný život jistilo manželství s manželem, který nebyl židovského původu. Šlo o tak zvané smíšené manželství. Přesto na mladou rodinu těžce doléhala tvrdá persekuční protižidovská opatření. Nicméně smíšená manželství zůstala nacisty ušetřena od větších pohrom až do léta roku 1944. Koncem září 1944 všichni árijští manželé, včetně Jana Machálka, obdrželi úřední výzvu, aby se dali rozvést. Pokud tak neudělali, byli spolu s mužskými „míšenci“ soustředěni v jízdárně na Pražském hradě a po pár dnech odesláni do různých pracovních táborů tzv. Sonderlager. Zajímavé je, že židovské manželky ze smíšených manželství zatím byly ponechány v klidu. V táborech Němci opětovně tlačili na nežidovské manžele, aby se rozvedli s tím, že se okamžitě vrátí domů. Janovi bylo jasné, že rozvod je rozsudek smrti pro jeho manželku. Proto tvrdošíjně odmítl rozvod a raději podstoupil těžkou nucenou manuální práci s každodenním ohrožením života. Měl to ohromné štěstí, že při jednom bombardování pracovního tábora se mu podařilo ve zmatku ještě s několika vězni uprchnout. Dozorci byl prohlášen za mrtvého a dále po něm už nikdo nepátral. Ve zmatcích na konci války se vrátil do Poděbrad a pod cizím jménem chvíli vypomáhal jako sanitář a na jeho manželku protektorátní úřady překvapivě zapomněly. Po válce se vrátil ke své profesi a začal pracovat jako dentista v Pečkách. Nicméně napjaté vztahy v rodině během války způsobily, že se manželé v padesátých letech nakonec přece jen rozešli. Jan Machálek se po několika letech se vrátil z Peček do Poděbrad do nově otevřeného zubního střediska. Tady se seznámil se svou druhou manželkou, zubní laborantkou Věrou a v roce 1954 s ní uzavřel druhé manželství, které vydrželo až do jeho smrti. Zubařské profesi se věnoval do svých 75 let. Svým strýcem byl vychován ve stylu „rodinného lékaře“, pro nějž pacienti byli vždy na prvním místě. Právě pro tuto vlastnost, lidský přístup a vyhlášenou profesní odbornost byl velice oblíbeným a respektovaným zubařem. Mezi jeho koníčky patřila myslivost, miloval hory a později také malou zahrádku, kde mohl regenerovat nejen tělo, ale hlavně i mysl. Z obou manželství měl dceru Janu a syna Jana, kteří oba zůstali také věrni Poděbradům. (LL)