*1885 – †1958
Byla to sice jen shoda náhod, že tento odvážný aviatik svou cestu k létání odstartoval právě v Poděbradech, ale díky tomu se jeho život neodmyslitelně propojil s naším městem. Narodil se v Chorvatsku jako Eugen (teprve později si jméno počeštil), kde jeho tatínek František pracoval jako stavitel železnic a mostů. S neskutečným štěstím otec vyhrál v turecké loterii snový obnos 300 tisíc zlatých, opustil státní službu a s manželkou a šesti dětmi se v roce 1892 vrátil do Čech k příbuzným do Pardubic. Mladý chlapec uměl německy, chorvatsky, maďarsky, jen s češtinou měl potíž. Rozhodně nepatřil k premiantům, nemluvě o opakovaně snížené známce z mravů. Odmala tíhnul k motorům a už v 19 letech si udělal řidičský průkaz na automobil. Začal pracovat v mladoboleslavské automobilce Laurin & Klement, kde se potkal se svým bratrancem Janem Kašparem. Brzy však oba dali výpověď a v roce 1909 se společně zajeli podívat do Vídně na veřejný let Luise Blériota. To byl poslední krok tomu, aby ze dřeva, plátna a drátů začali stavět vlastní letadlo. Zpočátku všechno financoval prostřednictvím svého otce mladší Eugen, ale prototyp letadla se zmohl jen na krátké skoky. A tak pro změnu hluboko do peněženky zase sáhnul otec Kašpar a synovi pořídil letadlo přímo od Blériota. Jenže bratranec Jan Eugena nerad pouštěl k řídící páce a názorové rozepře mezi bratranci narůstaly. Navíc Čihák toužil stavět svoje vlastní české letadlo a tak se oba mladí muži dočasně rozešli. Eugen se v polovině roku 1910 spojil se starším bratrem Hugem a začal pracovat na letadlu vlastní konstrukce. Z jejich konstrukční dílny vzešlo letadlo značky Rapid, které neveřejně poprvé vzlétlo v Pardubicích v dubnu 1911. Pokus se vydařil a Čihák si po úspěšném květnovém dálkovém letu Jana Kašpara na Blériotu z Pardubic do Prahy naplánoval šňůru leteckých vystoupení na svém vlastním prototypu po českých městech. První zastávkou měly být Poděbrady. Volba na nové lázně padla zřejmě s ohledem na značnou popularitu, které se Poděbrady hned od počátku prvních lázeňských sezón těšily, a v neposlední řadě možná očekával, že by se třeba právě velkorysý poděbradský kníže Hohenlohe mohl stát mecenášem jeho aviatických pokusů. Veřejný let byl naplánován na neděli 2. července 1911. Do Poděbrad dorazilo vlakem v předvečer produkce letadlo rozmontované na jednotlivé díly. Vše pak na propůjčený pozemek Ing. Hrubého na levém břehu Labe dopravil Čihák vlastním automobilem. Pořadatelem leteckého dne byl místní Sokol a na louku přišly davy diváků. Jenže navzdory velkému očekávání se Čihákovi nepodařil nahodit motor a tak s omluvami slíbil, že za čtrnáct dní pokus zopakuje. A skutečně 16. července 1911 kolem 16. hodiny letadlo vystoupalo do výšky asi padesáti metrů a letělo ve směru proudu řeky. Ale po první levotočivé zatáčce začalo letadlo rychle klesat a Čihák musel už po 4 minutách pro poruchu motoru přistát. Přesto podle dobového tisku většina diváků byla s produkcí spokojená. Čihák si tak odbyl právě v Poděbradech svou první leteckou premiéru před veřejností, ale toto letadlo už do vzduchu nikdy nevzlétlo. Při požáru pardubického hangáru v noci z 8. na 9. srpna 1911 dva Čihákovy letouny a jeden Kašparův Blériot naneštěstí lehly popelem. Po poděbradské premiéře Čihák uskutečnil ještě 32 veřejných letů na jednoplošníku Rapid vlastní konstrukce a v roce 1912 získal jako třetí český letec mezinárodní pilotní průkaz s číslem 51. V Pardubicích založil aviatickou školu i továrnu na letadla, jenže zájem veřejnosti o letectví upadal. Za 1. světové války mu armáda nenávratně zabavila jeho sedm hotových letounů a Eugen nastoupil ke vzduchoplaveckému útvaru. Jenže záhy nějaký rakouský byrokrat zjistil, že vojenskou službu absolvoval v roce 1907 u horských myslivců. Proto ho k nim převeleli na italskou frontu, kde byl vážně zraněn. Po válce provozoval autoslužbu, byl i správcem ruzyňského letiště. V padesátých letech se snažil bez důkazů zpochybnit prvenství Jana Kašpara ve vzduchu, ale spíš je pravdou, že Jan Kašpar byl skutečně prvním Čechem. Naproti tomu Eugenu Čihákovi zase patří vzdušné prvenství na motorovém stroji vlastní konstrukce. Ostatně létání mu naplňovalo celý život. Ještě rok před smrtí se vznášel na větroni nad Sněžkou. (LL)