*1931 – †2010
Paumerovi – otec Václav (1901 – 1956), správce hospodářského družstva a matka Marie (1907 – 1989) měli dva syny. Zdeňka a o osm let staršího Milana. Ten se sice narodil v Kolíně, ale do školy už chodil v Poděbradech. Tam se spřátelil se syny generála Josefa Mašína, Ctiradem a Josefem, kteří po nuceném opuštění Prahy našli s matkou útočiště v Poděbradech. Paumerovi paní Mašínové za války hodně pomáhali a právě mladý Milan se s braty poprvé potkal, když jim nesl jako poslíček pytlík s bramborami. Stýkali se cestou do školy a s přibývajícím věkem se stále častěji bavili o politice. Zpočátku dělali malé záškodnické akce, když třeba na Prvního máje rozházeli na silnici, kde měli jet na kolech opentlení pionýři, ostré připínáčky. Ale to jim velmi brzy už nestačilo a chtěli si opatřit zbraně. Vloupali se proto do poděbradského muzea, kde byly vystaveny trofejní válečné zbraně. Jenže ty byly pro střelbu zcela nepoužitelné, protože jim chyběly uzávěry. Z Milanova otce se po únoru 1948 stal skladník v cukrovaru. Ale únorový převrat zasáhl i dalšího člena rodiny. Milanův dědeček přišel o hospodu a koloniál a z rozčílení nad bezprávím dostal infarkt a zemřel. Milan se vyučil zámečníkem a následně absolvoval kolínskou strojní průmyslovku. V roce 1952 nastoupil vojenskou službu a byl zařazen k tankistům na Vojenskou akademii v Martině. Ale stále byl ve styku s bratry Mašíny a během opušťáků, které si tajně vystavoval načerno, se s nimi podílel na různých záškodnických akcích. Při nich popravili příslušníka veřejné bezpečnosti, zahynul jeden účetní a byl zraněn hasič. Na tom však Milan přímý podíl neměl. Mladíci očekávali, že dojde v zemi k povstání, ale opak byl pravdou. Proto se v říjnu 1953 rozhodli odejít na Západ. Z původně pětičlenné skupiny se do Západního Berlína dostali po téměř měsíc trvajícím útěku jen bratři Mašínovi a Milan Paumer. Další dva členové skupiny Václav Švéda a Zbyněk Janata byli zadrženi a předáni do Československa, kde prošli brutálním mučením a posléze byli oba popraveni. Milan, jako „ten třetí“, jak sám sebe označoval, ač byl při přestřelce vážně zraněn do břicha, hranici nakonec přešel. Po příchodu do USA Milan vstoupil do americké armády (special forces), kde sloužil 5 let. Byl vycvičen jako parašutista, prodělal kurz přežití na pustém ostrově i v horách a také lyžařský výcvik. Jako voják pět let sloužil v Koreji. Po propuštění z armády se usadil na Floridě. Začínal jako správce bazénu v motelu a recepční. S bratry Mašíny zpočátku žili pohromadě. Se Ctiradem také zkoušeli lovit nutrie na kůže, jenže sbírku asi 2000 kůží připravenou k prodeji jim rozmetal hurikán. Později svoje technické vzdělání uplatnil v podniku na repasování leteckých motorů a nakonec si založil malou taxislužbu. Příběh bratrů Mašínů a Milana Paumera je podrobně popsán v Knize „Odkaz“, kterou napsala Josefova dcera Barbara Masin. V roce 2001 se Milan vrátil natrvalo do republiky a ihned se zapojil do politického života. Vstoupil do Konzervativní strany, byl čestným členem Konfederace politických vězňů a skautského oddílu a rovněž převzal patronát nad občanským sdružením Mladá pravice. Po návratu do Poděbrad bydlel v Čihákově ulici. Rád se potkával nejčastěji během oběda v restauraci U Huberta nebo U soudku s nejrůznějšími lidmi a vyjadřoval nespokojenost s úrovní demokracie v naší zemi. Premiér Mirek Topolánek mu v roce 2008 udělil čestnou Plaketu předsedy vlády České republiky. Milan Paumer zemřel náhle v téměř 80 letech. Jeho pohřeb nemá v dějinách Poděbrad obdoby. Vláda přerušila jednání a pohřbu se, vedle předsedy vlády Petra Nečase a řady ministrů, zúčastnili i další nejvyšší ústavní činitelé a to předseda Senátu Přemysl Sobotka a předsedkyně poslanecké sněmovny Miroslava Němcová Nebývalý smuteční obřad se odehrával v poděbradském divadle na zámku. Na zámeckém nádvoří přijela tenkrát také velká skupina veteránů a jejich techniky. Celou událost připomíná na nádvoří bronzový reliéf od akademického sochaře Kryštofa Hoška s citátem “ Z otroctví bez boje není naděje nalézt cestu ke svobodě“. Do desky byla zalita nábojnice s textem „Berlín 31. 10. 1953“. Milan Paumer je pochován na evangelickém hřbitově v Kluku (BB)