ČEJKA JOSEF

800 poděbradských příběhů

*1946

Je zvláštní, že pokud se někdo narodí pod Vyšehradskou skálou, je křtěný Vltavou a střední i vysokou školu vystuduje v naší Caput Regni, posléze najde životní, pracovní a duchovní prostor mezi Labem, Cidlinou a Lánskou strouhou, v kraji tak dramatickém pro knížecí rod Slavníkovců. A to se Josefu Čejkovi přihodilo. Poděbrady, kam následoval na počátku 70. let svou manželku Marii, oblíbenou zubní lékařku, Libice nad Cidlinou, obec Pátek a vísky z vrchu Oškobrh spatřené, se staly významným dějištěm jeho osudového příběhu. Při studiu i po jeho ukončení PhDr. Josef Čejka vystřídal řadu manuálních a dělnických profesí, pracoval jako jazykový redaktor, referent knižního obchodu, pedagog, vydavatel. Po listopadové revoluci v roce 1989 byl zvolen do městského zastupitelstva a zde mimo jiné inicioval opětovné vydávání Poděbradských novin. Později založil nakladatelství Zámek, v němž vydával v letech 1993–1995 Poděbradské listy, měsíčník pro podnikání, politiku, kulturu a sport, lokálně zajímavé a nejen Poděbraďáky oblíbené periodické tiskoviny, a knihy poděbradského probošta Františka Lukeše. Jeho přátelství s ním přineslo lidem řadu velmi populárních a obsahem šťastných děl. Dr. Čejka jako básník, to je další kapitola jeho ušlechtilých kulturních projevů. Poezie, kterou psal od počátku osmdesátých let (sbírka Dává a bere, 1985), přerostla hranice regionu a výbor z jeho poezie Po radosti vrátit vydalo pražské nakladatelství Paseka v r. 1998. Podílel se na celé řadě společenských a kulturních akcí v Poděbradech. Uváděl výstavy grafika Jiřího Brázdy, fotografky Maxy Píšové, Františka Lukeše, malíře a grafika Miroslava Houry, prof. DAMU Vojtěcha Cinybulka ad., spolupracoval na řadě realizací výtvarných a literárních výstav v Polabském muzeu v Poděbradech (Dobrou chuť s uměním; Karel Svolinský: Od čerta k profesorovi; Tisky a grafiky Spolku českých bibliofilů ad.), v Městské knihovně (Václav Hollar) a na poděbradském zámku (souborná výstava malíře, grafika a tvůrce animovaného filmu Josefa Kábrta v r. 1999). Zabýval se češtinou, českou a světovou literaturou, literární tvorbou Josefa Čapka a dějinami umění. Jako dlouholetý člen výboru Spolku českých bibliofilů (SČB) a jeho redaktor se zasloužil o řadu vydaných spolkových publikací. Je autorem knihy Tisky SČB v Praze 1908-2020 (2021), spoluautorem Slovníku bibliofila (2016). Spolupracoval na spolkových výstavách Ota Janeček a kniha v Plzni (Evropský dům, 2019) a Ota Janeček nejen ve slabikáři v Městském muzeu Sedlčany (2020). Zmiňme ještě, že jeho činnost v oblasti tvorby poezie je stále aktivní a reaguje na region, kde žije a na aktuální děje; činí tak po svém a lyricky (sbírka Přespolní z roku 2017). Jeho oblíbenou postavou je Poutník J. A. Komenského a J. Čapka. Nenápadně ale účinně ve svém okolí spoluvytváří kulturní atmosféru a jeho rodina, obě děti a přátelé se ztotožňují s jeho zamilovaností pro pravdivou a lidsky pochopitelnou oslavu člověčenství. (KK)