*1882 – †1930
Život Bohuslava, staršího syna stavitele Antonína Tauce, zaujme sepětím s poděbradskou městskou spořitelnou, založenou roku 1899. Bohuslav patřil mezi jedny z jejích prvních úředníků, neboť praxi v ní vykonával hned po absolvování Obchodní akademie v Chrudimi roku 1901 a stálým zaměstnancem se stal roku 1904. Ve spořitelně, s přestávkou vojenské služby za první světové války (z té doby je i jeho fotografie v uniformě poručíka rakousko-uherské armády na ruské frontě, fotografován v ateliéru Epštějn, Kovel), byl zaměstnán až do své smrti a od roku 1926 zde pracoval i jako její ředitel. Za jeho působení se Poděbrady přerodily v proslulé lázeňské město a zprvu malá spořitelna v silnou banku podporující všechny důležité investice městské obce jako byla elektrizace, rozšiřování kanalizace, vodovodu, vznik celých nových čtvrtí nebo transformace lázní do akciové společnosti. Městská spořitelna se stala také pobočkou Národní banky československé, takže právě v ní se po vzniku republiky například kolkovaly staré rakouské bankovky a cenné papíry nebo upisovala státní valutová půjčka. Roku 1926 městská spořitelna přesídlila ze svých původních úřadoven v budově okresního úřadu (dnes Hotelová škola) do nové stavby na Riegrově náměstí. Spořitelní budova byla první velkou funkcionalistickou stavbou v Poděbradech (architekt František Kerhart), doplněnou roku 1938 o umělecky hodnotný keramický reliéf (navrhl akademický malíř Oldřich Kerhart, realizoval akademický sochař Josef Matějů). Méně známou skutečností je, že velkoryse pojatá stavba vyčerpala finanční rezervy spořitelny, neboť plánovaný rozpočet byl překročen dvojnásobně a původně vyjednané podmínky financování nebyly výhodné. Aby se zabránilo skandálu a ztrátě důvěry, byl zodpovědný ředitel penzionován a správu spořitelny převzal právě Bohuslav Tauc. Nesmírně složitou finanční situaci se mu podařilo překonat a roku 1929 byl za to odměněn definitivním jmenováním. Shodou okolností se o šedesát let později stala ředitelkou okresní pobočky České spořitelny v Poděbradech manželka Bohuslavova vnuka, ing. Eva Klírová (1988–2007), za jejíhož působení byla původní funkcionalistická budova rekonstruována (2005) a v sousedním Nymburce byla postavena budova zcela nová (1995). (TK)