ŠTĚPÁNKOVÁ ANNA

800 poděbradských příběhů

*1904 – †1985

Pozdější uznávaná a oblíbená poděbradská učitelka se narodila v rolnické rodině Karáskových v Záhornici u Městce Králové. Byla nejstarší ze tří sester. Jedna sestra se provdala za ředitele měšťanky v Městci Králové a druhá zůstala svobodná. Našla si životní uplatnění jako mistrová odborného výcviku na učňovské škole společného stravování v Poděbradech, Protože pro všechny dcery by v rodině nebylo na věno, rodiče rozhodli, že prvorozená Anna půjde na studia, aby získala nějakou dobrou výchozí pozici do života, ostatně byla vzorná žákyně. Jak záhornickou základní školu, tak i Měšťanskou dívčí školu v Městci Králové absolvovala s výborným prospěchem, a proto nastoupila do učitelského ústavu v Litomyšli, kde v roce 1923 ukončila studium vysvědčením dospělosti. Další vzdělání si rozšířila na učitelském ústavu v Jičíně v roce 1928 a to o český jazyk, zeměpis a dějepis. Později přidala ještě němčinu a francouzštinu na škole v Jičíně. Anna jako učitelka prošla nejméně deseti různými školami, než konečně v padesátých letech byla připuštěná k definitivním učitelským zkouškám a natrvalo zakotvila v Poděbradech. Ve válečných letech, konkrétně v roce 1943 se provdala rovněž za učitele Štěpána Štěpánka, se kterým se poznala ve škole v Sadské, kde oba učili. Nastávající manžel byl o 13 let mladší než jeho nevěsta. Na prahu svobody v dubnu 1945 se manželům narodila jediná dcera Eva, jenže už v roce 1954 se rodiče rozvedli a dcera zůstala s matkou v polovině rodinného domu v Hellichově ulici. Otec se potom znovu oženil a odstěhoval se do ulice Na Skupici do vily, kde dřív bydlel S. K. Neumann. Matka celou dobu učila na základní škole v Poděbradech, později na dnešním gymnáziu a na konci profesní kariéry už jako důchodkyně vypomáhala na základní škole v Libici nad Cidlinou. V roce 1975 ji postihla mozková mrtvice a veškerou péči o ni převzala dcera Eva, pozdější úspěšná podnikatelka která žila v Praze, a až do smrti se o téměř nepohyblivou maminku vzorně starala. Dodnes na paní učitelku její žáci s láskou vzpomínají. (LL)