*kolem roku 1220
Poděbradská encyklopedie tváří a osudů by nebyla úplná, kdybychom se nezmínili vůbec o prvním historicky zaznamenaném jméně, které je s Poděbrady přímo spojené predikátem a tím je Hroznata (Groznata) di Podiebrad. Řečený Hroznata připojil svou pečeť a podpis 1. října 1223 jako svědek biskupa Peregrina na zakládající listině kláštera křížovníků v Praze. Tedy, abychom dostáli historickým faktům, Groznata je vlastně až druhá historická a prokazatelně žijící známá osobnost, jejíž jméno vystupuje z mlhavých oparů dějin ve vazbě na „pravěk“ Poděbrad. Už roku 1199 podobnou svědeckou službu poskytl Arnošt (Arnoldus) de Podibrad (mírný rozdíl v psaní predikátu proti Groznatovi) a to jako svědek listu, kterým přímo král Přemysl Otakar I. daroval bratřím Svatého Hrobu ves Chotěšice. Problém tohoto data už z konce 12. století však spočívá v tom, že uvedenou informaci známe pouze z opisu a originál dosud nebyl objeven. Proto se také první oficiální písemná zmínka o Poděbradech datuje až k roku 1223 a ke jménu Hroznata z Poděbrad. Komplikace však je, že ať už se jedná o Arnošta nebo Hroznatu, to je v podstatě vše, co o nich víme a vše ostatní jsou jen hypotézy a spekulace. Nejzajímavější je, že o obou zřejmě prvních prokazatelných poděbradských pánech vůbec netušíme, odkud přišli, kdy zemřeli a ani kam odešli z Poděbrad jejich potomci. Navíc zmíněný predikát “z Poděbrad“ nám ani příliš nepomůže s identifikací. Až do konce 15. století platilo, že to co dnes nazýváme šlechtický predikátem, bylo pouhé identifikační rozlišení jména pro lidi všech stavů. Připojení zeměpisného jména ke jménu vlastnímu totiž mohlo označovat místo zrození, místo bydliště, případně i osobní držení tvrze, dvora nebo vsi. Přesto lze s jistou mírou pravděpodobnosti spekulovat, že král a biskup si jako svědky svých listin zřejmě zvali urozené příslušníky královské družiny. Navíc historici se rozcházejí v názoru, v jakém příbuzenském vztahu byli Arnošt s Hroznatou. Objevují se názory, že starší Arnošt a mladší Hroznata mohli být otec a syn, případně bratři i bratranci. A stejně tak bez konkrétních faktů končí i pátrání po jejich původu. Opět jsme jen na poli hypotéz. Nejčastěji citovaná verze o jejich privilegovaném postavení v královské družině odkazuje na vlivného příbuzného (bratra, strýce) Hroznatu (1160–1217). Šlo o velmi respektovaného zakladatele tepelského kláštera a ve své době pravděpodobně nejvlivnějšího a nejbohatšího magnáta království. Budeme-li sledovat úvahy historiků, tak (tepelský) Hroznata a možná i Arnošt mohli být syny velmože Sezemy (snad z Kostomlat), který (podle Františka Palackého) padl v roce 1179 v bitvě u Loděnice. Zůstali po něm dva synové Arnošt a Hroznata, kteří možná mohli založit budoucí významnou rodovou linii Gutštejnů. Jenže v tom samém čase se z přítmí dějin objeví dva jiní velmoži, také Arnošt a Hroznata, kteří se však postupně začínají psát s predikátem z Poděbrad. A tak stojíme před neobjasněnou otázkou, čí byl Sezima otec a koho byli Arnošt a Hroznata z Poděbrad potomky? Navíc poděbradský Arnošt měl být údajně příbuzným, možná synem jistého Sezimi, nebo Sezemice, který patřil do českého kontingentu v bitvě u Milána roku 1158. Ale byl to ten samý Sezima, který umírá v bitvě u Loděnice? Po vítězné bitvě u Milána císař Fridrich I. Barbarossa tam svého spojence českého knížete Vladislava II. osobně korunoval královskou korunou. Dalimilova kronika sice uvádí, že v bitvě u Milána se proslavili svou chrabrostí Poděbradští, ale věrohodnost tvrzení je problematická. Nicméně je jisté, že nový král odměňoval své věrné a k tomu se přímo nabízel aktuálně mocensky dezorientovaný kraj v okolí kdysi významného hradiště Libice… Od roku 1243 se pak na listinách už podepisují noví pánové z Podiebrad a to (zřejmě) Hroznatovi synové Vilém a Beneš. Po smrti mladšího Beneše pravděpodobně v roce 1262 se Přemysl Otakar II. přihlásil ke strategicky položeným Poděbradům jako k odúmrti a to následně potvrdil i stavovský sněm. Benešovi potomci měli údajně dostat náhradou pozemky severně od Soběslavi, kde založil hrad Choustník. Krátká historie tajemných prvních pánů z Poděbrad rychle skončila, ale kdo vlastně byli? Poslovanštělí Germáni, nebo poněmčení Slované? A odkud skutečně přišli? (LL)