*1930 – †2011 Sportovec, učitel a poděbradský místostarosta měl sice po otci v žilách ukrajinskou krev, ale Poděbrady se mu staly srdeční záležitostí řízením osudu, když jeho otec Valentyn Simjanciv (1899–1992), rodák z vesnice Velykyj Burluk v dnešní Charkovské oblasti musel jako účastník neúspěšné války za ukrajinskou nezávislost ve dvacátých letech minulého století odejít do emigrace.…
Více
*1802 – †1877 Otec Alois Schnirch svou prací silničního komisaře do jisté míry zřejmě předurčil celoživotní profesi svého prvorozeného syna Josefa, který se narodil v Sobotce. Po gymnáziu absolvoval Pražskou polytechniku a už v roce 1821 nastoupil v Poděbradech jako řadový cestmistr. Po dvou letech byl přeložen do Štýrského Hradce do mapovacího oddělení. Od roku 1823 začal…
Více
*1845 – †1901 Schnirchovi pocházeli ze starého stavitelského rodu, který odvozoval svůj původ dokonce od slavného Benedikta Rejta, stavitele chrámu svatého Víta. Bohuslavův otec Josef Emanuel byl významný a také zámožný císařsko-královský inženýr, projektant a stavitel dopravních staveb. Mimo jiné se podílel i na stavbě poděbradského řetězového mostu v roce 1841. Ale už před tím se…
Více
*1884 – †1954 Tato encyklopedie patří především poděbradským rodákům a lidem, kteří svým životem a prací Poděbrady zviditelnili, nebo zanechali po sobě ve městě nesmazatelnou topu. Zde zveřejněný osud Oldry Sedlmayerové, rozené Michálkové, je výjimečný v tom, že v Poděbradech jen zemřela, ale i tak zde zanechala stopu, která je nepřehlédnutelná právě s ohledem na její velmi blízký…
Více
*1899 – †1976 Zdeňka Kvízová se narodila v Poděbradech, odkud odešla do Kladna-Rozdělova. Vdala se (Kuhnová) a věnovala se psaní obsáhlých společenských a milostných románů, které od roku 1926 vydávala vlastním nákladem pod označením „Nakladatelství Zdeňky Kvízové-Poděbradské“ a s ilustracemi A. M. Marka a Aloise Všetečky (Bědy lidstva: obraz ze života (1926), Ironie světa: obraz ze světové…
Více
*1945 V den shození atomové bomby na Hirošimu se narodil v Rakovníku, kde jeho otec působil jako městský stavební inženýr. První léta dětství však prožil v Ústí nad Labem v Klíšském údolí, kde tatínek po válce převzal vedení tamní renomované architektonické kanceláře. Idylické roky ukončil rozchod rodičů, po němž se maminka a malý Tomáš přestěhovali do Poděbrad, k babičce Josefě…
Více
*1957 – †2013 Původní profesí chemik, potom pošťák v Krkonoších, rekvizitář, kulisák v kolínském divadle a také v černém divadle Ta Fantastika, se kterým procestoval kus světa. Nejen s černým divadlem se podíval do více než čtyřiceti zemí světa včetně Asie a Středního Východu. Byl to sportovec tělem i duší, pravidelně běhal na cyklostezkách podél Labe, a když napadl…
Více
*1892 – †1917 Franz Janowitz byl nejmladším ze čtyř dětí židovského podnikatele Gustava Janowitze, který vlastnil v Poděbradech blízko nádraží podnik na výrobu oleje (filiálku rodinné továrny v Brandýse nad Labem). Stejně jako jeho tři sourozenci (Otto, Hans, Ella) zdědil i Franz po rodičích umělecké cítění a nadání. Otec Gustav byl v mládí klavíristou, matka byla vášnivou čtenářkou. Malý Franz…
Více
*1933 – †1955 Studoval na elitní internátní poděbradské škole Středočeská kolej krále Jiřího z Poděbrad, ale narodil se v Bartoušově jako druhý syn učitele Ladislava Janaty. Jenže v roce 1936 mu zemřela matka Julie a otec se dva roky nato znovu oženil s kolegyní učitelkou a rodina se přestěhovala právě do Poděbrad. Zbyňkovi přibyli dva nevlastní sourozenci Jiří…
Více
*1857 – †1939 Poděbrady měly štěstí, že se tady v první čtvrtině minulého století sešly opravdu výjimečné osobností, které spojila nezištná snaha pomoci městu k prosperitě a proslulosti. Mezi předními to byl i Jan Vladimír Hráský. Ač nebyl zdejším rodákem, měl v Poděbradech hluboké rodové kořeny. Po matce Anně byl pokračovatelem starobylého rodu Žáků. Otec Ladislav pocházel…
Více